Lidé přestávají věřit vládě, ale hlavně systému jako celku. Vzniká tak velké nebezpečí kterému musíme čelit. Není však jasné, jak to uděláme.
Když řeknu, že naše země zažívá alarmující pokles důvěry občanů, bude to zdánlivě vypadat jako další kritický názor vůči české vládě, případně jejímu předsedovi. Tak to ale nemyslím. Existují totiž jiné faktory důvěry než ty, kterými se média běžně zabývají a které přitom mají zásadní vliv na naše životy. Jedním z nich je něco, čemu říkáme míra shody, zjednodušeně řečeno důvěra populace nebo její části ve správnost rozhodnutí autority; bez ohledu na to, kdo autoritou je. Domnívám se, že právě tato míra je v současné době v České republice velice nízká a že je to problém. Ne pro vládu či pro Babiše, ale pro nás pro všechny.
Lidské chování je z velké míry předvídatelné a odhadnutelné. Jednou z typických situací tzv. sociální mechaniky je nástup krize. Na začátku té současné, v jarních měsících letošního roku, byla míra shody; ochoty občanů respektovat kroky autority; velmi vysoká. Lidé napříč politickým přesvědčením a s nimi i média jednoznačně akceptovali autoritu – vládu. Když se krize stala spíše vleklou a když se saturovala potřeba informací; tj. opadl strach z neznámého, míra shody občanů nad kroky autority, v našem případě nad epidemiologickými opatřeními začala klesat. To je přirozený jev, který se dal očekávat.
Problémem je to, že v současné době, tedy na začátku ledna 2021 dochází k takovému poklesu důvěry v autoritu a shody nad jejími kroky, že vláda jednoduše řečeno musí rozvolňovat protiepidemická opatření prostě proto, aby si zachovala kontrolu nad stavem věcí. I když epidemiologové (matematici, ekonomové a další exaktní odborníci) se staví do opozice, pokud by opatření zůstala velmi striktní, hrozilo by riziko, že míra delikvence vůči nim dosáhne úrovně, nad kterou budou jednoduše nevymahatelná.
Existuje celá řada vodítek, která na tento problém objektivně ukazují. Lidé obcházejí epidemiologické trasování a nenahlašují své kontakty. Většina nemocných s příznaky koronaviru není evidována a stoná doma. Spektakulární policejní razie v nelegálně otevřených klubech vypadaly na televizních obrazovkách jako z akčního filmu, ale fakticky se jednalo o pouhou špičku mnohem většího ledovce podnikatelů, kteří prostě ignorovali rozhodnutí autority. Sociální sítě se plnily výzvami typu „vykašleme se na to“; není důvod pochybovat, že určité procento z nich bylo skutečně uposlechnuto.
To vše ukazuje na pokles shody ve společnosti. To, co jej způsobilo, by stálo za komplexnější analýzu, osobně si myslím, že hlavní roli hraje chaotické chování vlády, příliš časté změny opatření a následně příliš dlouhé udržování striktního stavu společně s tím, že se objevovaly případy ostentativního nedodržování nařízení ze strany představitelů moci včetně samotného ministra.
Důsledek je ale jasný: alarmující pokles společenské shody nad autoritou a důvěry v její kroky. Tento problém, jak ukazují zkušenosti z firem a menších organizací, než je stát, není možné odstranit pouhou výměnou autority. Jinými slovy, ani případná změna vlády nezpůsobí, díky sociální setrvačnosti, rychlý nárůst shody, ochoty respektovat autoritu a řídit se jejími kroky. V praxi to znamená, že pokud by v dohledné době přišla jiná velká krize nebo problém – jakékoli, zdaleka nejen zdravotní povahy – a tento problém řešila jiná vláda, jiná politická reprezentace, než je ta současná, zátěž v podobě nerespektující a švejkující veřejnosti si ponese s sebou ještě velmi dlouho.
