10 důvodů proč nevěříme opatřením

Důvěra v účinnost proticovidových opatření je podle všeho rekordně nízká. Proč tomu tak je? A co se s tím dá dělat?

Lidé nevěří v účinnost protivirových opatření. Nevěří také vládě. Důsledkem obojího je, že dochází ke „spontánnímu rozvolňování“ a k tím nejenom se snižování účinnosti právě těchto opatření, ale především k snižování schopnosti vlády cokoli prosazovat. Proč tomu tak je? Pokusím se tento problém shrnout do deseti bodů pohledem sociologa – poradce. Každý bod je popisem části problému, ale také návrhem řešení, přesněji řečeno místem, na kterém bychom se měli soustředit, pokud chceme, aby opatření fungovala, byla respektována a pochopitelná.

1. Chybí cíl – vláda doposud nedeklarovala jasný cíl, ke kterém se snaží epidemii vést. Chybí také jasná představa o čase jeho dosažení.
2. Chybí zdůvodnění konkrétních kroků: pokud například uzavřeme okresy, je potřeba jasně, přesně a jednoznačně vysvětlit, jaký to má přínos. Bohužel, toto vysvětlení chybí, a pokud se o ně vláda pokouší, je přistižena u nesprávné interpretace vlastních dat.
3. Jsou prosazovány kroky, které značná část populace vnímá jako zmatečné a nesmyslné. To neznamená, že svůj smysl ve skutečnosti nemají, ale pokud ano, není vysvětlen, a pokud ano, pak s nádechem arogance. Problém těchto opatření je, že jakmile vnímáme jako nelogické jedno, přestaneme respektovat také ostatní. Příklad: roušky ve městě, pokud je člověk zcela sám.
4. Okoukaní odborníci, kterým klesá důvěryhodnost. To je problém spíše médií než vlády: pokud k epidemii hovoří stále stejní lidé, vede to snadno k tomu, že dojde k postupné ztrátě jejich důvěryhodnosti a že si část veřejnosti vůči nim vypěstuje averzi, a to přesto, že na začátku byli vnímáni jako velmi důvěryhodní. Současně se začínají objevovat výrazné otázky ke kvalifikaci „vědce z Oxfordu“, „imunologa“, „datový vědec“ si už vysloužil parodický webinář, který ve sledovanosti trhá rekordy.
5. Poradní orgán není z tohoto světa – je skvělé, že při MZ vznikla skupina MeSES a je výrazným zlepšením, že v jejím čele stojí viditelná tvář v osobě MUDr. Petra Smejkala, ale její doporučení jsou (zatím) taková, že je velmi obtížné si představit jejich aplikaci do praxe. Důsledkem je prohloubení rozporu mezi odbornou a politickou rovinou zvládání pandemie.
6. Vědci se perou: hádka o kvalitu antigenních testů, ale také třeba používání již registrovaných léčiv naplno ukázala, že ani mezi odborníky nepanuje jednotný názor na postup. To nevadí, věda je o diskusi, ale v okamžiku, kdy se takový konflikt dostane na veřejnost, vyvolává zmatek a odmítnutí všech vědeckých závěrů.
7. Vláda nedodržuje vlastní sliby a dává sliby, které nemůže dodržet. I když technicky řečeno nikdo neslíbil, že „lockdown“ skončí po 3 týdnech, lidé to očekávali. Důsledkem očekávání bylo, že dnes, pokud je hezké počasí, si můžete dát zcela běžně točené pivo u otevřených okének…
8. „Nouzový stav“ vzbuzuje pochybnosti: křečovitá snaha o prodlužování nouzového stavu vyvolává u části veřejnosti i médií pochybnosti, zda je skutečně nezbytný a zda náhodou pouze nezakrývá snahu politiků si přilepšit. Týká se to především těch, jejichž politická kariéra s podzimními volbami velmi pravděpodobně skončí. Tím ale lidé přestávají věřit i těm opatřením, která v rámci nouzového stavu mají skutečně opodstatněný důvod. Pokud je nouzový stav skutečně nezbytný, chybí přesné a podrobné vysvětlení proč. Když naposledy vláda žádala opozici o jeho prodloužení, předložila prezentaci ÚZIS, která byla následně prakticky celá zpochybněna.
9. Řešení je pomalé: vláda opakuje, že jedinou skutečnou cestou z krize je očkování. Široká veřejnost by si ho ve své většině přála; přesto je neustále bombardována zprávami o tom, jak selhávají dodávky, distribuce, případně registrační systém. Výsledkem toho je, že řešení je v nedohlednu, a tedy není důvod dodržovat omezení.
10. Celá krize se stává předmětem humoru. „Víte, jak vědci poznají perfektně zachovalou mrtvolu z této éry? Bude mít odstávající uši“ – zaslechl jsem dnes ve vlaku. Humor léčí a pomáhá, ale slouží také jako kompenzace nedostatků ve všech ostatních oblastech a výrazně podrývá autoritu. Ne nadarmo jsme „smějící se bestie“.

Problémů je samozřejmě mnohem více, ale se všemi lze pracovat a všechny lze řešit. Věřím, že i přes ně se snad již brzy dobereme šťastného konce současné zdravotní krize a budeme se moci posunout k další…

Hezký den.