Voňavý fotoblog

Na počátku bylo Slovo. To známe z Písma. Avšak jsou i jiné počátky událostí, které znamenají mnoho pro své zúčastněné. 

Na zahradě se dá pěstovat ledasco. Třeba mrkev, brambory či mangold. Někdo vysévá hrášek, jiný slunečnici, někdo vyšňupává plevel ze skalky. Naše zahrada prodělala jistou metamorfózu z plodin užitkových na plodiny okrasné, u nichž nehrozí nutný sběr, postřik či v neposlední řadě ochrana proti kolemjdoucím sběračům čehokoliv. 

"Chtěla bych navštívit Mekku všech pěstitelů růží", uslyšel jsem jednou kdysi před lety nenápadnou větu a to v době, kdy byla v předzahrádce vysazena malá růžička koupená v Hornbachu za naprosto nesmyslnou cenu. 

"Flóra Olomouc bývá v květnu, tak počkej měsíc a odvezu tě tam", považoval jsem problém za vyřešený. 

"Nachází se v Anglii, v hrabství Shropshire, ignorante", sdělila mi s obvyklou stručností. "A protože vím, že jsi držgrešle, tak se tam asi nikdy nepodívám." ukončila debatu. 

Všechno na světě může být výzva. Takže Ježíšek vedle zvyklého svetříku přinesl i poněkud nezvyklý dárek, který odstartoval anabázi, jejiž obrazová dokumentace se laskavému čtenáři právě nabízí. 

Taková blbost a co to udělá radosti 

Vstupní brána do ráje

Takzvaná dlouhá zahrada, skýtající stín před pro Anglii nezvykle silným sluncem.

Tohle je zahrada lví, podle skulptury v pozadí

Viktoriánská zahrada poskytuje žádoucí prostor pro unavené a vůní zfetované hosty.

Ale současně přináší i pastvu pro oči. Růže kam se podíváš

A teď už bez dalších komentářů. Ale je to jen zlomek toho, co lze na tomto místě spatřit.

Páv měl evidentní depresi, protože si ho nikdo moc nevšímal, když spěchal do růží

So long.....au revoir....