Podivný humor pana Čumpelíka

Kolega Jiří Čumpelík ve svém posledním blogu adoruje sebeobětování pana Babiše. Vzhledem k absenci diskuse pod článkem a přítomnosti mnoha zajímavých podnětů si dovoluji odpovědět v samostatném blogu.

Úvodem je vhodné si přečíst vyznání autora, který připouští, že je již staršího věku a přeje mladým lidem, aby si vytvořili svou vlastní novou společnost. Doslova píše: "Odkopněte starý a špinavý svět politické propagandy, zabíjení, vydírání a cenzury, násilí, manipulace i zastaralých a špatných zákonů. Vytvořte si zcela novou společnost sami pro sebe, společnost vzájemné pomoci, úcty lásky a štěstí...." V poslední části svého kréda pak píše, že máme odmítat jednostrannou politickou propagandu a sledování lidí. 

Ve svém článku prezentuje pana Babiše jako spasitele naší země, který se obětoval a na jehož místě by to on dávno zabalil a odjel na Bahamy. Jako jediné řešení nyní vidí, aby vzrostla podpora pana Babiše natolik, aby v okamžiku voleb získal ústavní většinu a hnutí ANO "vyčistilo zákony a prosadilo, co je potřeba".

K uvedenému je třeba připomenout panu Čumpelíkovi a nejspíše nejen jemu několik údajů a postřehů.

A/ Pan Babiš není spasitel této země, jako jím není žádný politik. Politik v demokratickém státu má uvádět v život zákony a pravidla, která jeho občanům usnadňují život a zlepšují jejich životní situaci. Premisa "řízení státu jako firmy", s níž pan Babiš vstupoval do politiky, je sociologickým nesmyslem, který nemůže vážně myslet ani on. Firma je založena na zcela jiném principu než je státní zřízení v němž žijeme. Zmiňované EET je prachobyčejnou buzerací, jejíž ekonomické důsledky zatím nejsou jasné a je otázka, jestli je vůbec možné spočítat aktiva a pasiva tohoto systému. Země, které EET (či jejich modifikaci) mají, nepůsobí jako ekonomičtí tygři. 

B/ Pan Babiš nespadl z nebe. Před svým vstupem do politiky působil 20 let v systému, které on sám nazval "Palermo". To, že v něm byl úspěšný, svědčí o tom, že se musel velmi dobře orientovat v tehdejším systému (znovu opakuji, že jej nazval Palermo), takže o nějaké poctivosti či férovosti lze hovořit jen se značnou dávkou naivity. Jsou doložitelné případy, kdy pan Babiš vědomě likvidoval své obchodní partnery.

C/ Pan Čumpelík volá po zrušení cenzury a manipulace. Nevím, co má na mysli, ale vlastnictví dvou základních deníků, doložené úkolování redaktorů, aby připravovali "střelivo" na politické odpůrce (jistě si vzpomínáte na pana Přibila) je dokladem, že pan Babiš asi nebude tím, kdo by požadavek pana autora tak nějak naplnil. Spíše mám pocit, že se někteří lidé začínají bát veřejně vyslovovat své námitky, aby na ně "naši neklekli". 

D/ Pan Čumpelík považuje demonstranty za "ovce". Vzhledem k jeho věku mu jistě nebude dělat problém si vzpomenout, jak byli nazývání demonstrující v období let 1988-89, kde rovněž byli osočováni a podezírání, že jsou placeni kdovíodkud. Pokud by pan Čumpelík na podobnou demonstraci zašel, tak by k svému údivu zjistil, že mezi demonstranty převažují mladí, tedy ti, které on nabádá, aby odkopli starý svět politické propagandy. Na místě je tedy ujasnit si, komu vlastně pan Čumpelík fandí. 

E/ Musím podotknout, že mne nejvíce "oslovil" názor, že je třeba, aby hnutí ANO získalo ústavní většinu, aby mohlo "vyčistit" zákony a prosadit, co je potřeba. Nepochybně by k tomu po zisku ústavní většiny došlo. Nebyl by problém schválit jakýkoliv zákon, tedy zejména ten, který bude považovat pan Babiš za jemu vyhovující (odmítám diskusi, že v hnutí ANO existují jiné názory, než vůdcovy. Stačí si poslechnout příspěvky na stranickém sjezdu). Podobný okamžik z dějin již známe. V okamžiku zisku absolutní moci ( a to i legálně nabyté  svobodnou volbou), se demokracie mění v totalitu, diktaturu, kde není problém kohokoliv s jiným názorem beztrestně zlikvidovat. Kde už nebude prostor pro mladé, které pan Čumpelík nabádá, aby změnili svět, kde nebude prostor pro odmítání politické propagandy, protože ta se stane integrální povinnou součástí života. 

Demokracie je tříbení názorů, demokracie nejsou urážky protivníků či jejich ostrakizace, demokracie není "čištění" zákonů, ale diskuse nad nejvhodnějším zněním tak, aby vyhovovala občanům státu a nikoli jen jednomu z nich. 

Je docela možné, že pan Čumpelík má zvláštní a mnou nepochopený smysl pro humor a celý článek je bezvadnou ironií. V tom případě se omlouvám za svou nechápavost a hluboce smekám. A ve shodě s autorem bych si přál, aby pan Babiš na ony Bahamy odjel co nejdříve. 

Autor: Tomáš Vodvářka | středa 29.5.2019 9:26 | karma článku: 38,28 | přečteno: 1579x