- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jsem ještě pamětníkem Ústavů národního zdraví na více úrovních. Od městských, okresních až po ty krajské. Všude byla péče bezplatná a pro všechny. Tedy myšleno pro proletariát opravdový, nikoli ten, který okolo opravdového proletariátu jen prolétal v Tatra 603. Všude byl unavený a otrávený personál od lékařů až po sestry, neboť věděl, že je placen hůře, než obsluha jeřábu. Tento personál rád přivítal nějaké to upozornění v obálce či ve skle a opravdu občas zvýšil svou aktivitu.
Porevoluční nadšení přivedlo mnoho lékařů do "privátní" sféry, kde - jak pevně věřili - budou jejich píle a um zhodnoceny jinak, než podle 12 stupňových mzdových tabulek. Skutečně tomu tak i bylo, aspoň prvních pár let, kdy byla péče hrazena podle provedených výkonů. Dalo by se říci, že v tomto období fungovalo to, čemu se dalo říci vztah lékař - pacient.
Posléze začala být lékařská péče subjektem hospodářských machinací. Do hry začali vstupovat ti, kteří měli mnoho "volných" peněz a zjistili, že jde o výborný Klondike, kde leží spousta volných "klajmů". Objevila se řada "lékařských sdružení", "medical centers", kde hlavním motivem nebyla péče o pacienty, ale o to, jak protočit přes ony společnosti co nejvíce peněz. Tento fakt způsobil, že vznikl nepoměr mezi penězi tzv. "zdravotní daně" /rozuměj zdravotního pojištění/ a spotřebovanými financemi na tuto činnost.
Nastal čas regulací. Zpočátku to byla regulace časem /tedy lékař mohl pracovat jen po určitou dobu dne, která byla dána časovou náročností výkonů, jež prováděl/. Samozřejmě, že někteří zručnější byli hotovi dříve než ti druzí a lékař proto zavřel svou ordinaci po 4-5 hodinách práce, i když měl širokou klientelu. Posléze pojišťovny začaly sofistikovaně omezovat i počty výkonů za jisté období /tedy kupříkladu jen 2-3 vyšetření na přístoji, i když jich mohl být provedeno daleko více/. O omezení lékařů psát některé léky či odesílat na vyšetření na RTG či laboratoř ani nemluvě.
Smyslem podílu pacienta na péči /tedy ony regulační poplatky/ bylo uvědomit si, že vše cosi stojí, že čerpání péče zbytečnými výkony není zadarmo a že skladovat doma zásobu prošlých medikamentů je drahý nesmysl. /pomíjím zcela jejich nastavení či způsob výběru, což by bylo na širokou diskusi, jde mi jen o princip/. Díky tomu došlo opravdu k jisté racionalizaci pobytů na nemocničních lůžkách, návštěv u lékaře či spotřeby medikamentů. Podotýkám, že ti, kteří měli potvrzení o hmotné nouzi, neplatili nikde a nikdy nic.
Poplatky se však staly podstatou boje jedné politické strany o moc. Díky 30,- Kč byla zvolena do Krajských zastupitelství prakticky jen jedna strana, další - extrémistická - to má ve štítě neustále s poukazem, že za doby jejího vládnutí v letech minulých byl u nás přece takový ráj.
Nyní stejná strana poplatky ruší /od počátku roku 2015 se bude platit jen za pohotovost 90,- Kč/. Byly zrušeny politickou stranou, jejíž poslanci občas neví, pro co hlasují. Zdá se, že i tento krok nemají tak úplně promyšlený, neboť již nyní hlásí Léčeby dlouhodobě nemocných /rozuměj odkladiště dědů a babiček/ přeplněnost, jistě nastane opětovné syslování medikamentů /které jsou přeci zadarmo/. Nicméně vládnoucí strana dosáhne svého nepochybného vítězství, když splní to co slíbila. Před mnoha lety byl rovněž jeden panovník, co slavně vítězil.
Jmenoval se Pyrrhos.
Další články autora |