Kolik blogerů by odmaturovalo?

Je to nejspíše never ending story. V různě krátkých časových obměnách se na naší příští generaci testují různé styly zkoušek. Bylo by zajímavé, kolik zdejších blogerů by zvládlo letošní maturitní sloh.

Před časem to začalo masovým zaváděním scio testů. Tyto testy byly původně vypracovány pro adepty americké námořní pěchoty. U mariňáků jsem schopen pochopit, že jedním z podstatných faktorů je potřeba učinit v co nejkratším čase správné rozhodnutí. U adepta přijetí na filosofickou fakultu mi tento smysl uniká. Přesto jsou naše děti při snaze o přijetí na střední a vysoké školy nuceny vedle složení scio zkoušky absolvovat i přípravné scio testy, aby posléze nebyly zaskočeny jejím průběhem, kdy nesmí příliš přemýšlet, neboť na to prostě není čas. Jinak řečeno, musí se naučit dělat scio testy. Že v tomto stresovém mlýnu zanikne řada talentů, kteří mají jen tu smůlu, že nejsou dost rychlí, je silně pravděpodobné. Mnozí středoškolští pedagogové Vám sdělí, že úroveň žáků přijatých na střední školu klesá. Nejspíše je v nich mnohem více střelců, než filosofů.

Letošní maturitní slohové cvičení bude vyhodnoceno centrálně. Jak je možné z médií vysledovat, podstatná část studentů volila jednoduché téma - zprávu do regionálního tisku o zahájení vodácké sezóny. Bude zajímavé zjistit, jaké procento se vydalo cestou mnohem těžší, tedy třeba vypracování daleko obtížnější formy fejetonu o nudném účetním a jiných stereotypech. Je to logické, každý chce uspět, na druhé straně se bere odvaha těm, kteří by podobný žánr chtěli zkusit, avšak pud sebezáchovy je nejspíše silnější. 

Pokud práce vyhodnocoval pedagog, který studenta učil češtině několik let, nepochybně věděl, jestli onu práci při svých schopnostech odflákl nebo ze sebe vydal to nejlepší. Centrální anonymní hodnocení při tak velkém počtu bude založeno jen na posouzení formy a gramatické správnosti, obsah - jakkoli originální - bude spláchnut do kanalizace. Vzpomínám si při té příležitosti na jednoho nadaného studenta, který maturitní písemnou práci /rok 1979/, napsal ve verších. Ve škole pak mezi kantory běžela diskuse, jestli šlo o geniální čin nebo o jakousi provokaci. Nakonec zvítězil zdravý rozum a student prošel. Dnes by při podobném činu nemusel ani dopisovat konec.

Podobné pokusy neustále měnit styl maturit vedou jen k dalšímu zglachjšaltování společnosti, kde příští generace budou instruovány, že forma je podstatnější obsahu. Že je lépe být méně originální a chovat se správně formálně, než vystrčit hlavu s rizikem, že mě po ní někdo přetáhne.

Blog idnes má celou řadu velmi pozoruhodných autorů, mnozí jsou již známí svým vybroušeným originálním stylem. Je radost je číst, neboť jsou sví, jejich témata jsou zajímavá a neotřelá. Jistě , nemají nad sebou onen maturitní bič, ale pro život je cennější být svůj, původní, než dodržovat jakousi formu, která je plná nic neříkající šedi. Mám však oprávněnou obavu, že by letošními maturitními písemkami z nich prošel jen zlomek.