Tak to přišlo: při křižování George Bushe po Evropě se konečně stalo něco opravdu zajímavého. V Albánii mu ukradli hodinky. Možná to není pravda, ale koho by to zajímalo - bylo by přece škoda nechat se připravit fakty o tak směšnou epizodu. Pikantní na tom je, že Tirana byla jediná zastávka, kde Bushe vítali jako nějakou Madonnu. Bush se přímo koupal v davu, který se rval o jeho ruce, ale jak se ukázalo, šlo jim možná jen o jeho hodinky.
Vlastně ne, tohle není ta nejzajímavější zpráva z Bushovy cesty. Ta opravdu nejzajímavější se stala hned na začátku. A v Praze. Není k smíchu. Člověku je z ní úzko.
MF DNES přinesla krátkou zprávu o tom, co se dělo v pražském hotelu Hilton, kde bydlel Bush. Jakémusi postaršímu turistovi z Floridy, který dělal povyk, neboť mu bezpečnostní opatření kolem Bushe přišla slabá („Takhle vy chráníte mého prezidenta?!“), někdo z aktivistů strčil do ruky leták proti radaru v Brdech.
Člen americké Tajné služby se ho začal vyptávat, cože to má v ruce za papír. Floriďan se podle líčení v novinách dost vyděsil, že drží takový protiamerický pamflet v ruce, a horlivě začal dokazovat svoji loajalitu. Poté, co se ho agent přísně zeptal, zda souhlasí s tím, že by v Česku neměl být radar, turista horlivě vysvětloval: „Já jsem to hned zmuchlal, podívejte, jak jsem to zmuchlal." Pak demonstrativně odnesl podvratný leták do koše.
To je pro mě nejzajímavější bod z Bushovy cesty po Evropě.
Tohle totiž není Amerika, jakou jsem znal.
V té Americe, kterou jsem znal, by Floriďan řekl agentovi: „Co je vám do toho, co mám v ruce a co si myslím? Kdo jste? Já jsem Američan. Jsem svobodný člověk. A pokud na to není zákon, hleďte si svého."
A bylo by úplně jedno, jestli by byl pro, nebo proti. Nebo jestli by vůbec věděl, oč jde a jestli by ho to vůbec zajímalo.
Tahle scéna vypadala, jako by se zpovídal občánek orgánům někdy v dobách panování soudruhů Gustáva a Leonida Iljiče.
