Bezradně jsem stál u kasy a přemýšlel, co mi skýtá větší šanci k přežití? Zoufalý běh do OVOZELO, nebo taktický, zbabělý útěk do auta.
Jsem v neděli byl v tom Makru na špionáži.
Jakože jak to tam dělají tu zeleninu a ovoce, protože přemýšlím , že ze zadní části svého olomouckého krámu udělám OVO ZELO.
Tak jsem si tam posbíral nějaké zeleninové kousky, udělal dvě špionážní fotky cenovek a vyrazil ke kase. Za mnou se brzy utvořila fronta pracujících žen na nákupech. Prodavačka si bere z pásu ty ředkvičky a jablka a pěkně to odsýpá, pracující ženy jsou v klidu, protože ten zoufalec chlap, co nakupuje, zatímco její starý ještě spí, moc neprudí a nezdržuje.
V tom se mladá pokladní dostane k poslední položce, což je okurka hadovka a tiše pronese:
"Pane, prosím vás, ten okurek nemá štítek s kódem, mohl byste si do oddělení zeleniny zaběhnout ho vyměnit za nějaký jiný?"
Vzadu ve frontě to zamručí, jako když medvědice leze nasraná z brlohu po mizerné zimě. Začínám se potit.............. ano.......... až tam dole, kde začínají půlky.
"To jsem čekala, to jsem si myslela , že se stane!!! Prostě chlap!" Zavrčí jedna z žen ve frontě a nahrbí se jak Karlos Vémola v ringu..... No........... je mu i trochu podobná.
"Teď tam bude čtvrthodiny pajdat, pak se tam bude čtvrt hodiny hrabat v bedně a za čtyřicet minut je zpátky. A my tady budeme čekat až dopajdá zpátky Hergot!!! Kuwa, já mám doma rozvařený oběd!!!!" Zasoptila druhá a zakoulela očima.
Bezradně jsem stál u kasy a přemýšlel, co mi skýtá větší šanci k přežití? Zoufalý běh do OVOZELO, nebo taktický, zbabělý útěk do auta.
"Tak co pane, vy jste usnul??!!! Halóóó." Vycení na mě zuby třetí z žen ve frontě. Levý špičák má ulomený, zřejmě památka na posledního chudáka, co ho minule zardousila u jiné kasy.
Mladá pokladní vyděšeně v panice zatřepe řasami.
"Tak co pane ? Půjdete si pro nový okurek?" Špitne tiše a soucitně na mě hledí.
"To bych asi nepřežil slečno, prosím necháte si ho??? Zaplatím raději bez něj."
Rychle vybíhám před obchod, nahážu vše do auta a mizím tak rychle, že jsem si odrazil ráfek na kole o pangejt. Při výjezdu z parkoviště ještě koutkem oka zahlídnu, jak na parkoviště vbíhají ty tři hydry s vozíky a vraždí mě přes boční sklo očima.
Instinktivně se přikrčím a z parkoviště vyjíždím po dvou kolech asi stotřicítkou na druhý rychlostní stupeň. Auto řve a já se modlím, aby si některá z nich nezapamatovala moji espézetku.
Kuwa....................tak to bylo o fous! Holt ženská, když má rozvařený oběd na plotně, aby to měl Franta přesně na dvanáct, je schopná zabít jednou ranou malíkovou hranou.
