"Ani kuře zadarmo nehrabe", říká lidová moudrost. Proto se nedivím, když čas od času dostanu otázku: "A co z toho máš, že věříš?" Odpověď na tuto otázku není snadná.
Představte si, že tuto otázku položí sobec, co vždy myslí jen na sebe. Myslíte si, že by ho uspokojilo, kdybyste mu řekli, že díky víře máte důvěrný vztah s Bohem? Nezaujalo by ho ani to, že vám víra pomohla v budování dobrého manželství...
Apoštol Pavel v listu Židům píše: "Mám ještě pokračovat?
Vždyť by mi nestačil čas, kdybych měl vypravovat o Gedeónovi, Barákovi, Samsonovi, Jeftovi, Davidovi, Samuelovi a prorocích, kteří svou vírou dosáhli toho... co jim bylo zaslíbeno..." (Židům 11,33)
Víra nám pomáhá chopit se Božích zaslíbení, a pak jich také dosáhnout. Ten, kdo čte pozorně Bibli, ví, kolik zaslíbení v ní je. Některé sliby dal Bůh jednotlivcům, jiné zase všem, kdo důvěřují Bohu a jeho slovu.
Podívejme se na některá zaslíbení:
Boží slib daný jednotlivcům:
Abraham dostal Boží slib, že se mu narodí syn. Uvěřil a Bůh slib splnil.
Noe dostal Boží ujištění, že přežije potopu, když podle nebeského projektu postaví loď. Uvěřil, postavil loď a přežil potopu.
Rachab dostala slib, že nezemře při zničení Jericha. Uvěřila, pomohla hebrejským špionům a nezemřela. Stala se součástí rodokmenu Ježíše Krista.
David dostal ujištění, že bude králem nad Izraelem. Přijal prorokovo pomazání a pak léta ve víře čekal na splnění Božího zaslíbení. Stal se králem a je Židy dodnes považován za vzor panovníka.
Boží slib daný světu:
Hebrejové - Abrahamovi potomci - dostali zaslíbení, že jim Bůh daruje zemi. Když se naplnil Bohem daný čas, vzniklo Izraelské království.
Židé v babylónském zajetí dostali prostřednictvím proroků slib, že je Bůh znovu přivede do jejich země. Když se naplnil čas, Bůh dodržel své slovo a všichni, kteří o to stáli, vyšli a začali znovu budovat svůj domov.
V tom výčtu bych mohl pokračovat. Bůh slibuje, že se vyplatí žít podle jeho rad. Můj život bude kvalitnější. Budu zdravější, víra obohatí a upevní mé vztahy v manželství. Najdu nové kamarády. Nebudu se muset obávat budoucnosti...
Je tu ale ještě jedno zaslíbení – to největší. Ježíš říká: "Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.
Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, je již odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího." (Jan 3,16-18)
Vírou dosáhneme i tohoto zaslíbení. Pavel píše: "My živí, kteří se dočkáme příchodu Páně, zesnulé nepředejdeme. Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve; potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem.
Těmito slovy se vzájemně potěšujte." (1.Tes.4,15-18)
Naplnění mnohých zaslíbení už ve svém životě pociťuji. Na to největší a nejdůležitější si ještě malou chvíli musím počkat.
