Včera jsme Josefa opustili ve chvíli, kdy ho manželka jeho pána obvinila z pokusu o znásilnění. Přitom to bylo naopak, to ona ho sváděla, když byl její manžel v práci. Jak to dopadne? Zachrání Josefa Hospodin?
Jakmile Josefův pán uslyšel slova své ženy, která ho ujišťovala: "Jak říkám, tohle mi provedl tvůj otrok", vzplanul hněvem, vzal Josefa a vsadil ho do pevnosti, tam, kde byli vězněni královi vězňové.
Tak se Josef ocitl v pevnosti. (Genesis 39,19-20)
Tatínkův mazlíček Josef byl prodán do otroctví a teď se dostává do Egyptské pevnosti, ve které byl uvězněn. Takhle si svůj život určitě nepředstavoval. Doma nosil značkové oblečení a teď má na sobě vězeňský mundůr. Dříve, u svého táty, dostával nejlepší porce jídla. Zde, v kobce byl rád, když se občas najedl. Ve stanu svého otce spal na pohodlném lůžku. Tady spal na špinavé zemi...
Jak to vše mohl Josef snášet? Jak si při tom všem mohl udržet víru v Boha svých otců? Také prožíval duchovní krize jako já?
Text o tom nehovoří. Ale i Josef musel prožívat období pochybností, zda na něho Bůh nezapomněl. Když už si vybudoval solidní postavení u Putifara, objevila se manželka jeho pána. Protože se odmítl stát její hračkou, skončil ve vězení.
O čem asi přemýšlel, když se ocitl v cele, která byla vyhloubená v zemi? Nad hlavou měl místo střechy mříže, kterými jim stráže spouštěly trochu vody a vězeňskou stravu, o které si v prvních dnech myslel, že ji nikdy nedokáže jíst. V téhle díře se tísnil spolu s dalšími vězni. Žádné soukromí, bídná hygiena, šikana mezi vězni a sprostí dozorci. Takové podmínky musí časem zlomit každého vězně.
A právě v tomto prostředí z tatínkova mazlíčka vyrostl budoucí správce Egypta a zachránce bratrů, kteří ho prodali do otroctví. Bůh Josefa neopustil. Byl s ním i ve vězení. Josef obstál a tak ho Bůh mohl použít pro úkol, který by bez této školy nikdy nezvládl.
Bůh má životní poslání i pro tebe. Dovol mu, aby vše, co tě dnes potká, využil ke tvé výchově. Potom obstojíš stejně, jako obstál Josef.
