"Dneska mám tulící diagnózu", prohlásila nedávno Silvie, které kamarádi říkají Čarokráska. Za jejími slovy ale nehledejme erotiku nebo sexuální harašení. Je to jen vyjádření touhy, která občas zasáhne každého z nás.
Pamatuji dobu, kdy se táta nemusel bát obejmout svou dospívající dceru, protože termín "sexuální harašení" k nám tehdy ještě nedorazil a dotyk dvou lidí byl něčím přirozeným. Díky americkým feministkám můžeme čas od času slyšet až neskutečné příběhy hraničící většinou se zdravým rozumem.
Nedávno v USA vyloučili ze školy šestiletého kluka, protože si dovolil spolužačce políbit ruku. Zajímalo by mne, zda tenhle kluk rozuměl odůvodnění, že do školy nesmí, protože "sexuálně obtěžoval" spolužačku.
Vraťme se k úvodní větě: "Dneska mám tulící diagnózu." Myslím, že přesně vyjadřuje deficit mnoha lidí. Nedostatek lásky, lidské blízkosti, zájmu těch druhých a také vědomí toho, že někomu stojím za to, aby se u mne zastavil, chvíli mne objal nebo chytil okolo ramen.
Spousta lidí si myslí, že "tulící diagnóza" se týká jen malých dětí. Je to omyl. I dospělí potřebují pravidelný "dotyk nepodmíněné lásky". Takové objetí od milující osoby dokáže neskutečně rychle dobít naše vnitřní baterie.
Ve chvíli, kdy umíral můj bratr Pavel, s ním byla jeho manželka i maminka. Seděly u jeho postele a každá ho držela za jednu ruku. Bály se, jak zvládnou jeho poslední vydechnutí. Pak to přišlo. Pavel se naposledy nadechl, vydechl a pak bylo najednou ticho. Obě ženy se objaly a plakaly jedna druhé na rameni. Tohle "tulení" jim pomohlo vyplavit ten největší smutek, který by samy nezvládly.
Nedostatek lidského dotyku hrozí i lidem, kteří lásku a objetí sami rozdávají. Silvie pracuje s postiženými lidmi a po práci se ještě věnuje dobrovolnictví. Spousta lidí pocítila její laskavý dotyk nebo vřelé objetí. Pro mnohé je tahle žena anděl, který přilétá vždy, když to nejvíc potřebují. Přesto právě ona musela přiznat: "Dneska mám tulící diagnózu."
Ten, kdo chce rozdávat lásku, ji nejdřív musí načerpat. Není proto ostuda před svým partnerem nebo přáteli říct, že mi chybí jejich objetí. Ti druzí si totiž mé potřeby nemusí všimnout.
Karel Čapek kdysi obohatil svět o termín "robot". Silvie obohatila svět o termín "tulící diagnóza". Pokud se ho naučíme správně používat, sníží se počet lidí, které trápí nenaplněná potřeba laskavého a láskyplného dotyku.
Zkusme si o této potřebě promluvit s každým, komu bychom dovolili, aby nás objal, nebo koho bychom byli schopni obejmout my. Otevřeme tak prostor k tomu, aby pak stačilo říci: "Dneska mám tulící diagnózu."
Čarokrásko, díky.
