Žalmy patří k mé oblíbené části Bible. Při čtení této vzácné knihy se k nim rád vracím. Jednomu z nich jsem ale dlouho nemohl přijít na chuť. Byl to ten nejdelší, který má v našich Biblích pořadové číslo 119.
Důvodem ale nebyla jeho délka. Spíše jsem dlouho nemohl pochopit, že ho jeho pisatel napsal jen proto, aby v něm opěvoval Boží zákon. Naše rodina patřila mezi křesťany a tak jsem znal Desatero zpaměti a také jsem měl povědomí i o ostatních zákonech, které jsou uvedeny na různých místech v Bibli.
Většinu biblických zákonů jsem vnímal jako něco, co mne omezuje v mé touze po svobodě. Toužil jsem si dělat vše po svém, ale "Boží slovo" mi do toho mluvilo. Často jsem v něm četl: "Tohle raději nedělej, protože..." Trvalo mi dost dlouho, než jsem se z vlastních chyb poučil, že se vyplatí respektovat rady, které nacházím v Bibli. Najednou jsem pochopil, jak je možné, že autor 119. žalmu opěvuje Boží zákon. Najednou se tento žalm stal mým oblíbeným.
Podívejme se alespoň na malou ukázku:
"Svévolníci osidlo mi nastražili,
avšak od tvých ustanovení jsem nepobloudil.
Tvá svědectví budou mým dědictvím věčně,
z nich se veselí mé srdce.
V srdci jsem se rozhodl plnit tvá nařízení
navěky a do důsledků.
Nenávidím obojetné lidi, miluji tvůj Zákon.
Tys má skrýš a štít můj, čekám na tvé slovo." (Žalm 119,110-114)
Znám mnoho lidí, kteří milují Bibli – Boží slovo. Znám spoustu lidí, kteří našli v Božích zákonech normy pro svůj šťastný a spokojený život. Když jsem ale naposledy četl 119. žalm, najednou se mi vybavila má tchyně. Pro mne je asi tím nejlepším příkladem člověka, který se raduje z Božího slova. Každou sobotu je na bohoslužbě a vždy je jí líto, když program končí a ona musí domů. Vydržela by mnohem déle.
Ale nejen v sobotu. Každý den hledá možnosti, jak slyšet nebo číst Bibli. Začíná už ráno, kdy si čtou s manželem. Během dne sleduje všechny křesťanské pořady v rádiu a v televizi. A večer, než jde spát, znovu ještě sama otevírá svou Bibli... Přitom o ní nemohu říci, že by byla fanatik. Stíhá při tom nakupovat, vařit, prát, žehlit i uklízet. A ještě navštěvuje spoustu lidí, kteří jsou sami a čekají na návštěvu někoho, komu na nich záleží...
Jsem rád, že mne rodiče naučili v sobotu odkládat všední starosti a hledat Boha. Jsem rád, že mne naučili jeden den v týdnu dávat bokem vše, co by mi bránilo v klidu odpočívat a být k dispozici rodině i Bohu. Díky tomu mám právě dnes dostatek prostoru k tomu, abych mohl dát průchod své radosti z toho, že mám doma svou Bibli a že v ní mohu nacházet rady, díky kterým je můj život radostnější a šťastnější.
Nechceš se dnes radovat se mnou?
