„Vlastíku, možná jste hodný člověk, ale myslím si, že hlavu asi máte slabou. Na druhou stranu, o to více jste "slyšet". Tento blog je docela chucpe.“
Tento vzkaz mi poslal pan Karel Březný prostřednictvím kontaktního formuláře v rámci webových služeb MAFRA, a.s.. Panu Březnému, kterého neznám, jsem odpověděl, že pokud jeho vzkaz není hodnocením mého blogu jako takového, mohl ho napsat do diskuze pod článkem a přidat případně i nějaký věcný argument.
Připomnělo mi to příhodu z doby, kdy naši kluci ještě chodili do Základní školy. Pošťačka nám přinesla nové číslo časopisu Reader's Digest. Byla v něm matematická slovní úloha, kterou jsem nedokázal vyřešit.
Když se vrátil mladší syn ze školy, měl to během chvíle. Stejně tak o něco později i starší syn. Navečer se z práce vrátila manželka a zvládla to také. „Tak už jsem doma nejhloupější“, reagoval jsem. „Tatínku, ale jsi hodný“, odpověděl mi starší syn.
To, že jsem doma „nejhloupější“, jsem si ověřil o pár let později v Brně. Oba synové úspěšně prošli texty IQ v Mense a jednou mi darovali test k narozeninám. Prošel jsem také, ale jejich výsledek byl mnohem lepší. Žena sice tento test nedělala, ale spolu se syny jsme si jistí, že by ho zvládla „levou zadní“.
Každý máme jiné obdarování. Někdo dokáže naprogramovat „automatického pilota“ v dopravním letadle, ale neporadil by si s nýtovačkou při výrobě letadla. Jiný zase postaví krásnou zeď z přírodního kamene, ale doma má problém nastavit hodnoty na termostatu. Je to fajn, že jsme každý jiný, protože svět je tak mnohem pestřejší.
No a proč budu raději doma ten nejhloupější, než ten zlý? Uvědomuji si, že jsou oblasti, které má hlava nepojme. Na druhé straně vím, že mám kolem sebe lidi, kteří mi právě v těchto oblastech mohou pomoci, jelikož jejich mozek s tím nemá žádný problém. Pokud se nebojím si přiznat svou „hloupost“, ušetřím si tím zbytečné starosti. Třeba s různými šmejdy, kteří nejčastěji uspějí právě u těch, co si myslí, že mají „silnou hlavu“.
A proč raději přijmu nálepku „přihlouplý dobrák“ než „vychytralý darebák“? Protože zlému člověku většinou nejde pomoci. Jeho nitro je plné zla a tak produkuje zlo – ubližuje, uráží, způsobuje bolest, ničí vztahy... Zlo je jako temnota a nemoc, ze které není úniku. Zlí lidé si svou diagnózu neuvědomují a jakoukoliv léčbu odmítají.
A jak jste na tom vy? Budete raději považováni za ty trochu hloupější, nebo za darebáky? Těším se na vaše názory v diskuzi.
