V posledních letech mám stále menší chuť sledovat televizní zprávy. Jsou plné násilí, nemocí a smrti. Jen málo se v nich dovíme o lidech, kteří jdou proti proudu a snaží se raději pomáhat. Jako by dobro nikoho nezajímalo.
Svět je fascinován zlem. Lidé chtějí vidět něco, co jim bude zvedat hladinu adrenalinu v krvi. Nevadí jim, když teče krev. Vyžívají se v tom, když mohou vidět válku v přímém televizním přenosu...
Jak jsme na tom my? Co to s námi dělá, když vidíme, jak se stále stupňuje lidská zloba a nenávist? Co se musí stát, aby jsme se cítili pohoršeni? Petr vzpomíná situaci v Sodomě a Gomoře a všímá si toho, že v tomto zvrhlém městě žil Lot. Jak na toto zlo, které v těchto městech vládlo, reagoval Lot? Zvykl si? Byl v klidu? Ne. Petr píše: "Vysvobodil však spravedlivého Lota, sužovaného nezřízeným chováním těch zvrhlíků.
Dokud ten spravedlivý přebýval mezi nimi, trápilo jeho spravedlivou duši, že musel den ze dne slyšet a vidět jejich nemravné skutky." (2. Petrův 2,7-8)
Lotovi to, co viděl, nebylo lhostejné. Nezvykl si na násilí. Podle Petra to vše "trápilo jeho spravedlivou duši". To je něco, na co bychom neměli zapomínat. Křesťan by neměl být lhostejný k tomu, když vidí nespravedlnost a násilí na slabých a nevinných. Neměl by mlčet, když někdo zneužívá své postavení nebo sílu k tomu, aby se zmocnil něčeho nebo někoho, kdo mu nepatří.
Jak toho dosáhnout? Proč je dnešní svět k násilí tak lhostejný? Proč mocnosti zasáhnou jen tam, kde je ropa nebo nerostné suroviny? Vlastně by nás to nemělo moc překvapit. Stačí si pustit pár televizních seriálů a filmů, zalistovat v novinách a časopisech nebo chvíli surfovat na internetu.
Co zjistíme? Dnes už nejde o to, abych rozlišoval mezi dobrem a zlem. Spíše jsem veden k tomu, abych připustil, že tím dobrem je vlastně to menší zlo. Když dokážu, že ti druzí jsou horší než já, mohu se je pokusit zničit ve jménu toho menšího zla.
Nesouhlasíte? Co vše je dnes možné maskovat jako boj proti terorismu. Velký bratr nám odposlouchává telefony, lustruje internet, možná se k nám domů dívá nějaká skrytá kamera...
Celý svět tleskal tomu, když armády spojenců dobývaly Irák. O něco později jsme zase jásali nad tím, že byl konečně zavražděn Usáma bin Ládin. Myslím, že není třeba pokračovat. Dnešní svět se podobá tomu, který byl před potopou a naše planeta se postupně stává Sodomou a Gomorou.
Proč to vše musíme snášet? Proč už Bůh nezasáhne? To jsou otázky, které napadnou každého, kdo si jako Lot zachová svědomí citlivé na hřích a zlo. V listu Židům je zvláštní konstatování: "Ještě jste se až do krve nezprotivili, proti hříchu bojujíce." (Židům 12,4 KP) Ještě jsme si nezprotivili hřích až do krve. Ještě nemáme k hříchu takový odpor, abychom se k němu někdy v budoucnu nechtěli vrátit.
Nezapomínejme, že v nebi nebude "necudnost, nečistota, bezuzdnost, modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly, závist, opilství, nestřídmost a podobné věci." (Galatským 5,19-21) Apoštol Pavel říká zcela jasně: "Řekl jsem už dříve a říkám znovu, že ti, kteří takové věci dělají, nebudou mít podíl na království Božím." (Galatským 5,21)
Je tu ale ještě jeden důvod, proč Bůh ještě nezasáhl. Kdyby přišel právě teď zničit zlo, nemusel by zničit i mne nebo někoho z mých blízkých? Trápí mne, že se musím dívat na spoustu zla, kterému neumím zabránit. Stejně jako Lot chci vydržet až do chvíle, kdy mne Bůh vezme do svého království, kde budu v bezpečí, protože tam žádné zlo už nebude.
