Spousta lidí se už pokoušela odhalit logiku zla. Věřili, že když se jim to podaří, najdou pak i protilátku, která zlo úplně vymýtí, podobně jako se díky očkování podařilo lidstvo zbavit některých nebezpečných nemocí.
Podobný sen má asi každý, komu vadí zlo a hřích. Proto by nás nemělo překvapit, že stejné pokusy prováděl i Šalomoun:
"Rozhodl jsem se, že plně poznám, prozkoumám'
a dopátrám se smyslu všech věcí,
a že odhalím příčiny bezbožnosti a hlouposti." (Kazatel 7,25)
Nahlédněme ještě do Českého ekumenického překladu Bible:
"Zaměřil jsem se cele na to,
abych poznal a prozkoumal a vyhledal
moudrost a smysl všeho,
abych poznal i hloupou svévoli
a ztřeštěnou pomatenost." (Kazatel 7,25; ČEP)
Šalomoun se zabývá hledáním logiky bezbožnosti nebo svévolnosti a nakonec napíše, že takové hledání je marné, protože zlo žádnou logiku a řád nemá. Zlo jen parazituje na dobru. Proto Šalomoun dává mezi bezbožnost a hloupost rovnítko. Proto hovoří o hloupé svévoli a ztřeštěné pomatenosti.
Je to dost tvrdé vyjádření, ale něco na něm je. Možná bychom se mohli chvíli zastavit u termínu "svévole". Ve starších překladech je na jeho místě používán termín "bezbožnost". Zajímavé je, že "svévolně" může jednat i člověk, který o sobě říká, že věří v Boha.
Co to je svévolné jednání? Proč ho Šalomoun nazývá svévolí? Napadá mě příklad s mužem, který se jednoho dne rozhodl, že pojede po dálnici v protisměru. Ujel tak skoro padesát kilometrů, než ho zastavilo několik vozidel policie. U soudu se pak divil, proč má být potrestán. On se chtěl jen pobavit...
Náš svět ke své existenci potřebuje spoustu zákonů. Příroda se například neobejde bez vyváženého ekosystému. Jednáme-li v rozporu s tímto řádem přírody, dlouho se může zdát, že se nic neděje. V důsledku našeho nerozvážného jednání pak přicházejí přírodní katastrofy, a my divíme, co to ta příroda a počasí dělají za psí kusy.
V životě člověka je to stejné. I lidstvo má Bohem daná pravidla. Stačí se podívat na televizní noviny, abychom poznali, že většina lidstva obdivuje "hloupou svévoli" a Božímu řádu se směje. Vše vyvrcholí stavem, který Ježíš popisuje následovně: "Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti pekelné se zachvějí." (Lukáš 21,26)
Ježíš nás nechce strašit. Jeho slova jsou součástí charakteristiky doby, která bude předcházet jeho návratu na naši planetu. Proto také radí: "Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko." (Lukáš 21,28)
Má smysl hledat logiku bláznovství? Podle Šalomouna a Ježíše ne. Svůj čas můžeme využít i lépe. Třeba hledáním souladu se všemi zákony, které nám dává Bůh.
