- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
V jednom časopise, který jsem vždy rád četl, byla slovní matematická úloha. Chvíli jsem si nad ní lámal hlavu, ale nakonec jsem to vzdal. To se mi do té doby ještě nikdy nestalo.
Když se ze školy vrátil mladší syn, tak jsem mu přečetl zadání. Chvíli musel přemýšlet, ale nakonec úkol v pohodě vyřešil. Starší syn, který přišel domů o něco později, našel řešení ještě rychleji. Poslední se domů vrátila manželka. Doufal jsem, že alespoň ona dopadne stejně jako já. Marně, úkol vyřešila také.
"Tak, už jsem doma nejhloupější", pronesl jsem sklesle. "To nevadí, tati, ale jsi hodný," pronesl na to starší syn. Zjištění, že jsem doma nejhloupější, moc příjemné nebylo. Ale na druhou stranu jsem si řekl, že je to lepší, než kdybych zjistil, že jsme doma hloupí všichni. Takhle jsem se mohl radovat z toho, že žiji mezi pronikavě inteligentními lidmi a možná, pokud je inteligence nakažlivá, od nich jednou něco chytnu. Jen doufám, že to nebude rýma.
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!