Málem mi pokazila narozeniny

Těšíte se na oslavu narozenin? Poslední roky mám pocit, že už jsem ve věku, kdy mi někteří gratulanti mají chuť spíš popřát upřímnou soustrast než všechno nejlepší.

Jako malý kluk jsem se na narozeniny vždy těšil. Sešla se celá rodina, byla slavnostní večeře, zákusky a pak, dárky. Byla to doba, kdy na nějaké "zbytečnosti" nebyly peníze. A tak jsem se třeba radoval, když jsem k pátým narozeninám po starším bratrovi "zdědil" malé dětské kolo...

Dnes už pro mne narozeniny nejsou čekáním na dárky. Přesto jsem jich letos zase dostal hodně. Největší radost jsem měl z těch, u kterých bylo poznat, že někdo přemýšlel, co mi udělá radost. Syn mi daroval dvě vázanky. Jedna kamarádka mi dala zajímavý válečný román z židovského prostředí. Od dalších přátel jsem dostal uzený jazyk, protože věděli, že mi chutná. Dostal jsem také sklenici medu, aby mi nechyběl v sobotu na snídani...

Mohl jsem dostat ještě jeden dárek. Ale raději jsem ho odmítl. Byl od naší známé, která si k důchodu přivydělává prodejem potravinových doplňků. Když přišla, vypadalo to, že mi jde jen blahopřát k narozeninám. Už jsem si myslel, že se poprvé její návštěva obejde bez "vnucování" něčeho, co nepotřebuji, když z kapsy vytáhla plastovou lahvičku a nabídla mi narozeninovou slevu. Byla ochotná slevit třetinu ceny. Kdybych jí dal čtyři stokoruny, dvě další bych ušetřil. A ještě, jak říkala, bych prospěl svému zdraví...
Slušně jsem odmítl, ale ona to nevzdávala. Dalších deset minut se mne snažila přesvědčit, jak si šlapu po štěstí. Když odešla, měl jsem divný pocit. Narozeninová atmosféra byla najednou ta tam.

Jak už jsem psal, narozeniny pro mne nejsou dnem, kdy očekávám dary a dárky. Spíš mne potěší, že si někdo vzpomene na mé výročí. Je to čas, kdy se ohlížím nazpět a děkuji Bohu za další rok života. A také chvíle k přemýšlení nad tím, co mne ještě čeká...
Proto jsem se nakonec rozhodl, že tu nepříjemnost hodím za hlavu. Den ještě nekončil. Přicházely mi narozeninové esemesky, přání jsem nacházel i na mailu i facebooku a tak jsem na tu narozeninovou slevu nakonec zapomněl a slavnostní atmosféra se zase vrátila.

Měl jsem letos pěkné narozeniny a dostal krásné dárky. Měl jsem z nich radost, protože byly z lásky a přátelství. Nejkrásnější dárek mi nakonec dala manželka. Ten jsem neodmítl, ale podrobnosti si nechám raději pro sebe...

Autor: Vlastík Fürst | pondělí 24.1.2011 15:15 | karma článku: 22,07 | přečteno: 1469x
  • Další články autora

Vlastík Fürst

ANO – vítěz i poražený

11.6.2024 v 7:24 | Karma: 33,87

Vlastík Fürst

Už zase skáču do kaluže

7.6.2024 v 8:28 | Karma: 37,00

Vlastík Fürst

Dítě jako kondiční pomůcka

6.6.2024 v 7:19 | Karma: 22,19