A dále řekl: „K čemu přirovnám Boží království? Je jako kvas, který žena vmísí do tří měřic mouky, až všechno prokvasí.“ (Lukáš 13,20+21)
Ježíš ve svých kázáních rád používá obrazy z běžného života. Když hovoří o svém království, přirovná ho také ke kvásku, který hospodyně používají při přípravě těsta na chléb.
Pečení chleba je jedním z mých koníčků. Při jednom z prvních pokusů se mi stalo, že jsem těsto dobře nevymísil a v upečeném chlebu jsem pak měl hrudky. Od té doby vím, že se kvas musí dostat ke každému kousku mouky.
Božímu slovu, které představuje kvas v mém osobním životě, musím dovolit, aby se dostalo i do těch nejhlubších zákoutí mého nitra. Pokud to neudělám, pak místo krásného a voňavého pecnu chleba vznikne podobný slepenec jako tehdy, když jsem těsto pořádně nepromíchal a nedal mu ani dostatek času na vykynutí.
Jakmile dovolím „Božímu království“, aby „prokvasilo“ mou duši, ducha i tělo, poznám jeho neskutečnou sílu, která dokáže proměnit život i toho největšího hříšníka. To je pro mne dobrá zpráva, protože pokud je to pravda, má smysl s Boží pomocí pokračovat dál v mém zápase s hříchem a zlem.
Při čtení tohoto textu se mi vybavují tváře lidí, kterým Boží království obrátilo život naruby. Třeba žena, která brala drogy a vydělávala si na ně svým tělem. Pak se potkala s Ježíšem a dnes je její temná minulost skutečně jen minulostí. Nebo kluk, který si našel špatnou partu a skončil ve vězení. A právě tam poprvé četl Bibli. Vyměnil svou partu za Ježíše a do vězení se už nikdy nevrátil. „Kvas“ Božího království má neskutečnou sílu.
(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)
