Při čtení rozhovoru mezi Hospodinem a Abrahamem bychom mohli dojít k závěru, že toto vše se týká jen mužů. Pokud podstoupí obřízku, stvrdí tím, že chtějí mít smlouvu s Bohem a stanou se součástí Božího lidu. A co ženy? O těch tu není ani zmínka. Ty do Božího lidu nepatří?
Podívejme se, jak rozhovor pokračuje dál: Bůh také Abrahamovi řekl: "Svou ženu nebudeš už nazývat Sáraj, její jméno bude Sára (to je Kněžna). Požehnám ji a dám ti také z ní syna; požehnám ji a stane se matkou pronárodů a vzejdou z ní králové národů."
Tu padl Abraham na tvář, usmál se a v duchu si řekl: "Což se může narodit syn stoletému? Cožpak bude Sára rodit v devadesáti?" (Genesis 17,15-17)
Je to zvláštní, ale ženy žádné vnější znamení na svém těle nepotřebují. Stačí jim, když přijmou nové jméno. Stačí jim, když uvěří, že v nich Hospodin vidí kněžny. Co pro to musí udělat? Vlastně nic. I když z tohoto příběhu vyplývá jedna rada, že by měly hledat takového muže, který stojí o to, aby byl Hospodin jeho Bohem a budou ochotni s tímto Bohem uzavřít smlouvu.
Abrahamově manželce v té době bylo už devadesát let. To i tehdy, kdy se lidé ještě dožívali vyššího věku, bylo vlastně požehnané stáří. Proto se nad Božím slibem Abraham usmívá a bere ho s rezervou. Bůh ale mluví vážně. Abrahamovi a jeho ženě se narodí syn, přestože už jsou staří. Vůbec tomu nebrání ani fakt, že Sára byla celý život neplodná.
Přiznám se, že mne tato část rozhovoru mezi Abrahamem a Hospodinem potěšila. Bůh není jen Bohem mužů, ale i žen a dětí. To, co se zde v tomto rozhovoru jen naznačuje, bude v pozdější době dokázáno i v praxi. V historii Božího lidu budou hrát významnou roli i ženy. Mojžíšova sestra Marie a po ní mnohé další.
Možná, že některého muže může napadnout, že je to nespravedlivé. Zatímco muži museli projít obřízkou, po Sáře Hospodin nic takového nepožaduje. Jenže ono to má háček. Zatímco muži po obřízce měli po ruce důkaz smlouvy s Bohem, Sára si musela počkat až na chvíli, kdy porodila Izáka. On byl důkazem toho, že je Kněžna.
A jen tak, mezi námi, pánové, já osobně bych raději prožil deset obřízek, než jeden porod.
