Všechny máme vagínu

Inspirativní setkání žen na téma intimní vztahy mě přivedlo k tématu, o kterém se příliš nemluví. Je to ženská sexualita, její prožívání, naplnění, radost ze života. Základem je láska k sobě samé. Opustit klišé hříchu.  

Jednalo se o přednášku na téma vaginální mapování, což je terapeutická práce, při které je důležitý dotek a zejména úcta a respekt k ženě. Terapeutka navodí takové prostředí důvěry, kdy ženy uvolňují svá traumata, zapsaná v těle, a začnou se postupně uzdravovat k prožívání svého autentického ženství.

Do poradny a zároveň masérny terapeutky je přitom nejčastěji přivede myšlenka "jsem asi vadná" nebo "chtěla bych zažít milování jak to bývá ve filmech". Když se žena rozhodne něco ve svém životě změnit, být šťastnější a spokojenější, tak se skutečně mohou dít změny k lepšímu. Je to postupné, jak roste sebedůvěra a sebeuvědomění.

Téma zdravé až duchovně povznášející sexuality bylo přitom dříve téměř tabu. Žena byla a někdy stále ještě je - některými církvemi například - vnímána jako "nádoba hříchu". Ale tady se o žádný "hřích" přeci nejedná. Naopak jde o to nejposvátnější a zároveň nám všem přírodou/Bohem umožněné - a to je láskyplné spojení muže a ženy.

Takže, milé ženy, neváhejte, když máte šanci se začít uzdravovat. Všechny máme třeba trauma z toho, když musíme na gyndu. Stát přikázal - vylez na to kovové monstrum, roztáhni nohy do rozsvícených světel, aby mohl nějaký cizí člověk, který si říká lékař nebo lékařka do tebe strčit své ruce a pak i kovové nástroje. Tomu se u nás říká "prevence". Samozřejmě nic proti lékařským prohlídkám, které mají svůj smysl, ale dalo by se takové vyšetření přeci provádět citlivěji.

Nemluvě o sexuálním násilí, z toho si stále ještě někteří utahují, slovy "vždyť o nic nejde" anebo "nebuď taková cimprlína". Když přitom muž ví - nebo aspoň tuší - jak velký dar mu může žena při intimním spojení dát, tak se chová s mnohem větší úctou.

A pak může být velmi obdarován. Sexuální energii je přitom doslova životní sílou. Osobně mám taky ještě trochu problém o těchto věcech otevřeně hovořit, už třeba proto, aby se na mě nesesypali další nadržení muži, nebo abych nedostala nálepku "děvky".

Inspirovala mě ale otevřenost jedné terapeutky, jejíž povídání jsem si přišla poslechnout, a moc dobře vím, jak důležité je to téma. Abychom se my ženy uzdravily a tím přinesly uzdravení pro celý svět. Vše je totiž propojené.

Dáme si k tomu nějakou tu písničku, třeba od Kristýny Dubajové