Kurz tvůrčího psaní už skončil, dobrá nálada naštěstí nikoliv. Ozývá se chuť pokoušet literární múzu, zvláště pak veselé historiky erotické. Nejdřív si dám kafíčko a domácí makovník s čokoládou, pak už se chopím pera klávesnice.
Abych přiblížila svět kreativních odvážných žen, které se rozhodly zdokonalit v psaní, a tak pilně chodily na kurz, kde se učebna kolikrát i pořádně rozezněla naším smíchem... jak jsme se chopily daného tématu, třeba i s mladým šikovným Thajcem mezi bujnými ňadry... to měl být původně titulek, slibovala jsem děvčatům, že o tom napíšu, ale zas si říkám, zda by to nebylo trochu laciné vzbuzovat erotické představy hned zkraje?
Nebo do perexu jsem to mohla dostat, tuhle příhodičku jedné z kolegyň kyprých tvarů a smíchu plného smyslnosti, která vtělila do úkolu mladého Thajce malé postavy, který se jí při masáži zepředu mezi ňadry snad přímo ztratil. Skutečná historka z dovolené.
A jak jsme tak do psaní vnášely tyhle veselé motivy o všelijakých podobách lásky mezi pohlavími, to jsme se vždy rozchechtaly... vždyť i tohle je takový životabudič, veselé historiky erotické, když už našinec má určitý nadhled, netrápí se vztahy, spíš se s úsměvem podělí o historku, kterou možná přímo zažil a možná si i trochu přidal, aby absurdnost situace a lehký humor vynikly.
Na programu lekce je totiž fejeton, ten má být psán s nadhledem a třeba i přeháněním, nebo snad o jiném literárním útvaru naše lektorka zrovna hovořila? Pro mě bylo důležité, že jsem si uměla poradit s úkoly, někdy lépe, jindy hůře, a když se mi nepovedlo s humorem či hlubší myšlenkou zaznamenat jedno téma, tak se to podařilo kolegyni. A když si ženy nezávidí, a ani nesoupeří, nýbrž se kolegiálně obohacují o své vidění světa, tak to se takový kurz promění v krásně přátelské posezení s lehce intelektuálním obsahem, což je vlastně taková "kavárna" v tom dobrém slova smyslu.
Skutečnou kavárnu přitom v chomutovské knihovně, kde se kurz odehrál, máme, tam jsem se potkala i s kolegyněmi před začátkem kurzu, voňavé kafíčko, jasmínový čaj či domácí osvěžující limonádu si dát, přemýšlím teď o tom se tu příště nezávazně potkat u oblíbeného nápoje, chodit nejen na kurz, ale třeba pravidelně i na tvůrčí kávová odpoledne.
Popovídat o životě, najdou-li si tedy ženy čas, protože znáte to, ženy jsou mnohdy v jednom kole zaměstnání a rodinných povinností, najít si čas pro sebe a přítelkyně nenacházejí jen tak, ale zas ona dobrá nálada a vzájemné sdílení, které potřebuje každá ženská duše, to by nás mohlo zvednout z pracovních i domácích lavic.
Abychom neskončily jak kolegyně, která před lety vydala knihu Paměty sklerotika, a byly to samé čisté stránky... tenhle fór si skutečně jedna z nás dovolila provést, jednalo se o skutečnou knihu z tiskárny, s prázdnými listy, sezvala k tomu procesí... dnešní teminologií bychom řekli vydařený happening.
A další z kolegyň má velmi zajímavé lucidní sny, které si v průběhu let zapisuje, a možná jí my ostatní dodáme kuráž, aby s tím vyšla na světlo... prostě jsou před námi i větší tvůrčí úkoly, které možná dovedeme ke zdárnému cíli. I když knižní trh je nejspíš přesycený, s tím je nutno počítat.
Naštěstí je stále zájem třeba o blogy, s lektorkou Renatou Šindelářovou jsme doporučovaly právě tuto možnost sdílení našich příběhů se čtenáři.
Tímto tedy zdravím všechny psavce s důvěrou, že to má smysl, svěřovat své myšlenky a životní postřehy klávesnicím, rozšiřovat tak okruh již napsaného, i kdyby to měla být "jen" naše psychohygiena či přímo psychoterapie. Doufám tedy v něco víc, a tak si i troufnu opět zmáčknout tlačítko "publikovat".
A jako vždy přivítám ohlasy do diskuse, protože proto sem chodím, popovídat si na dálku o tom, co nás baví či přímo obohacuje. V tom nejlepším slova smyslu (o-boh-a...) slyšíte ten slovní základ?
I když asi spíš čekáte na ještě nějakou erotickou historku, tu jsem tedy publikovala minule
Koho zajímá něco dalšího o kurzu tvůrčího psaní, tak se může podívat sem.
A úplně nejlepší, co jsem za poslední dobu napsala, je tento můj příběh:
