Jeho úpěnlivá snaha dostat se opět do vysokých sfér politiky je úsměvná a připomíná marný boj Dona Quijota s větrnými mlýny, kdy místo nich viděl obry a snažil se s nimi bojovat. Ale jeho největším větrným mlýnem je on sám.
Jeho neuvěřitelně zbytnělé ego a nezvládnutelná touha po moci mu úplně zatemnila mozek. Neschopnost odhadnout své možnosti ho přivedli k odchodu z ČSSD a založení Levice 21 století - Národní socialisté. Přes kruté porážky si stále nechce uvědomit, že už v politice nikoho nezajímá a nikdo o něj nemá zájem. A to i přesto, že aby se na něj nezapomnělo a byl stále v centru médií se neskonale zesměšnil svým cvičením čchi-kung, které se povětšinou skládalo z cvakání zubů, kloktání a polykání.
Vždy dbal na to aby držet krok s ostatními politiky, proto se rozvedl a tak jako Don Quijote se snažil s prosté dívky Petry Kováčové udělat dámu. jenomže přecenil své síly a jeho dáma, i přes jeho mediální humbuk, od něho odešla.
Takže obklopen estébáky, veksláky a světskými se rozhodl znovu se vrhnout do víru politického boje. I přes zavřené dveře a zatlučená okna se snaží probít a prokopat se do ČSSD jejímž předsedou už kdysi byl.
Pořádá tiskovky; a k nepochopení diváků, se snaží dostat na jakoukoliv obrazovku, kde ČSSD udílí své hraběcí rady, jak to mají dělat a jak by to dělal on, kdyby mohl. Píše jeden článek za druhým, ale diskuze se nezúčastní, protože by se jeho blahorodí jimi ušpinilo. Ne nadarmo v osmdesátých letech, než uraženě odešel, mu členové v tehdejší ČSS říkali - politruk.
Ale to není pro něho podstatné, důležité je, že je jeho jméno vidět.
Není jediný. Dalším, který úpěnlivě píše články, kde plive na kde koho, je David Rath; který nastartoval svou raketovou politickou dráhu, právě díky Jiřímu Paroubkovi, který z něho udělal ministra zdravotnictví. Ne nadarmo se říká, že vrána k vráně sedá.
A politrukem, v tom negativním smyslu slova, je nadále. Není to první blog ve kterém píšu o Jiřím Paroubkovi.
Kdo má zájem může si kliknout níže.
http://vladislavsvoboda.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=610742
Taktéž doporučuji knihu Emil Špatný Estébáci, tuneláři, miliardáři a..."druhá" vláda aneb Ukradená, či spíše rozkradená revoluce
