Ten cirkus, v čase adventním, si snad ani nezasloužíme.

Projekt 30 let svobody je zapomenut, teď tu máme střet zájmů Andreje Babiše. Opoziční strany se drží jako klíště naděje, že tohle konečně Babiše přiměje aby odstoupil. Těch rad, co by měl udělat, aby si udržel aspoň nějaké krédo. 

Myslím, že nemá smysl komentovat všechny ty "smysluplné" závěry všech kritiků pana Babiše. Něco ale stojí za připomenutí.

1) Předseda Pirátů pan Bartoš hned od první sekundy co se prosáklo, že audit je na světě, že ho obdrželo ministerstvo pro místní rozvoj, důrazně žádá, aby byl dokument zveřejněn. Přesto, že přišel v režimu důvěrné a jeho zveřejnění by mohlo být právně napadnutelné. Pan Bartoš paní ministryni přímo vyzývá, aby tak učinila. V tom ho podporuje celá opozice. Audit ovšem došel i na pražský magistrát, kde panuje Pirát pan primátor Hřib. A audit má okamžitě šanci na zveřejnění. Pan primátor ovšem ujíždí do Bruselu se zeptat, jestli to smí zveřejnit, jak včera v Událostech řekl pan Faltýnek. Že by pan předseda Bartoš a pan primátor Hřib nesouzněli na stejné vlně? Nakonec jsou to Piráti a piráti (s malým p), se přeci nějakými pravidly a zákony moc nezabývají. Takže k čemu to vlastně vyzývá pan Bartoš a velká část opozice (bez SPD a KSČM)? K porušování zákona?

2) Ze včerejší debaty vyplynulo, že unijní zákony jsou nadřazeny našim českým zákonům (v tomto případě, že se závěry auditu musí Česká republika řídit). Náš český zákon obecně upravuje pravidla o střetu zájmů. Tomuto zákonu populárně zvaném Lex Babiš, náš pan premiér vyhověl, svůj Agrofert dal do svěřeneckého fondu a na jeho hospodaření nemá nejmenší vliv. Stavět unijní zákony nad naše znamená stavět náš stát do role podřízenosti. O takové roli žádná Lisabonská smlouva, ani žádné další unijní předpisy nemluví. Nadřazení unijních zákonů nad zákony kterékoliv země sedmadvacítky, by bylo možné jen za předpokladu federálního uspořádání Unie. Jako je to v Americe, kde federální zákon je nadřazen zákonům jednotlivých států. Tento stav v Evropské unii není. Audit EU o střetu zájmů našeho premiéra lze chápat pouze jako názor. Možná tam budou i některá doporučení. Proti vymahatelnosti unijní verze proti českému zákonu by se musela naše justice důrazně ohradit.

3) Zvrácenost systému dotací, tak jak je dnes nastaven, zmínil další člen debaty pan Šmarda. Neměly by se dotace přidělovat vůbec žádným velkým podnikům, měly by přijít tam, kde jsou potřeba. Na podporu malých podnikatelů v chudších regionech. I to je ovšem zásadně špatně. Dotace v zásadě musí přijít státu, který prostřednictvím své vlády dotace využije pro projekty infrastruktury. Budování dálnic, vysokorychlostní železnice, nové přistávací dráhy na letišti Ruzyně, vybudování (konečně) těch dvou vodních děl na Labi před Děčínem kvůli splavnosti Labe, dobudování obchvatu Prahy atd., těch projektů by se našlo. Hlavně to musí být zásadně projekty, které poslouží celé veřejnosti, u těch dopravních cest dokonce i celé Evropské unii. Jakákoliv dotace soukromému projektu je špatně, protože to vytváří nesvár. Proč dostal milióny tamten na hotel a já na svoji chaloupku nic.

Celý ten humbuk kolem střetu zájmů je veden proti našemu premiérovi. Nikdo nemluvil o střetu zájmů knížete Schwarzenberga z doby, kdy byl ve vládě ministrem zahraničí. Že by ty jeho pozemky a lesy nikdy neinkasovaly nějaké dotace?

Je nanejvýš nutné trvat na naší státní suverenitě. Proti unijní zvůli se dokázalo postavit Polsko, Maďarsko, unii opouští Velká Británie. Proč asi, protože se jí nelíbí neustálý diktát Bruselu. Že je tlak Bruselu slabší než naše zákony, lze pozorovat i v odmítnutí migračních kvót. Audit EU o střetu zájmů Andreje Babiše je nutno odmítnout. Případný střet zájmů je obecně řešen naším zákonem. Tomuto zákonu Andrej Babiš vyhovuje.