Nechť ti o Aubertu

             10. září

" alt="" title="Svatý Autbert (Saint Aubert d'Avranches, * ca 660 - † 725) žil ve středověkém Novozemí (Neustria), kde se také stal v Avranches (nyní Dolní Normandie) biskupem. Krom toho byl ovšem jedním z prvních turistů a rád vycházel na pobřežní túry." src="http://blog.idnes.cz/blog/8840/209525/Autbert.gif">  

Jasně, Autbert byl v Avranches známej jako biskup, to jo. Ale hlavně jako túrista. Akorát že tehdá jsme tomu ještě neřikali túristika, ale špacírování.

No, a tím špacírováním to právě začlo. Věřte tomu nebo ne, zrovna kvůlivá tomu špacírování se z Autberta stal svatej. Jak von tak rád špacíroval, tak roku 706 se vám jednou zatoulal řáckej kus na západ, až na pomezí Normandie a Bretaně na takovej fajnovej poloostrov Tombe (náhodou taky se starým keltským pohřebištěm Rocher de la Tombe), a vociď se dalo krásně kochat.

A tady se to stalo...

„ Stojí teda Autbert na šutru, čučí na móře a kochá se, kochá a kochá, a jak se tak ňák zakochal nebo co, najednou kouká, že je příliv, že voda stoupla o pět metrů a že z poloostrova je ostrov.

„A do prdele," praví Autbert, "já neumím plavat!“

BUMPRÁSK! ozve se v tu chvíli z čistý oblohy a před Autbrechtem v tu ránu stojí archanděl Michael.

„Hele, ty jeden Autberte,“ povídá Michael, „neklej! Neklej nebo skončíš v pekle. - A vůbec, jestli se chceš z týhle šlamastiky vybabrat, klení ti nepomůže. To se přece dělá jináč. Něco za něco, chápeš? Prostě já to zařídím, a ty mi tu za to necháš postavit křížek!“

A fijúúú..., a anděl je fuč.

Autbert si promne oči, nikoho nevidí, a tak si říká, že si asi schrup a že se mu jen něco zdálo. A že vlastně stejně zasejc musí přijít odliv, tak vo co de?

A tak se nevzrušuje a čeká na odliv, jenže čeká a kouká, kouká a čeká, a vidí, že ta voda stoupá furt, a už o deset metrů.

„No to mě teda poser!“ dí Autbert.

RICPICBUMPRÁSK!!!"

No jasně, zas je tu Michael a mele: „Hele, klídek, Autíku, to se vsákne! Hlavně teda už neklej! Ale tímto ti sděluju, že je inflace, ceny stoupaj, takže už to holt nebude za uprděnej křížek, ale za kapličku! Jasnačka?“

A fijúúú...!

Ovšem Autbert si povídá, že to je akorát pruda, že od ňákýho pernatce se přeci nenechá vydírat, a v pohodě na ten odliv čeká dál.

No jo, jenže Autbert se zapomněl kouknout, eslipa náhodou nejni úplněk. A co čert nechtěl (a archanděl chtěl), ten úplněk ausgerechnet je, a voda stoupá, Autbertovi už mokvá podolek, a tak se rozhlídne a zažbrblá: „A kurva!“

Na to se teda už ozve akorát takovej škodolibej pšouk, ale archanděl se objeví, to jo: „No fujkyfuj, tos ještě neslyšel, Autberte, že kurva se neříká?“ povídá, šťourá se špičkou meče mezi zubama, šklebí se a utrousí: „Co takhle kostelík, Auťas?“

„Hele,“ nadurdí se Autbert, „a takhle chrám a celej ten blbej poloostrov nebo ostrov nebo co to je, to bys náhodou nechtěl?!“

„Když to říkáš...“ uchechtne se archanděl. „Tak teda jo, šéfíku, když myslíš. Poloostrov a záliv a chrám. Ale abys nemyslel, že jsem škrťa a že nemám uznání, tak za tohle ještě zmáknu že z Tebe bude svatej.“

„Týýý vogo! Fakt? – To beru,“ culí se Autbert, „akorát kdybys tak ještě dokázal zařídít, aby o mně jednou taky psal Gottwald, tak třeba i celej záliv a časem bys tu moh mít dokonce taky klášter...“

A archanděl Gabriel ztuhne, chvíli čumí, a pak jen hlesne: „No to mě teda poser!“

Přílivový ostrov Tombe byl v roce 709 přejmenován na Mont-Saint-Michel-au-péril-de-la-Mer (dnes Le Mont-Saint-Michel), zdejší chrám byl po dokončení 16. října 709 zasvěcen archandělu Michaelovi, v desátém století zde benediktini vybudovali klášter. Stále je zde, ve svatomichelském zálivu, největší rozdíl výšky mořské hladiny při přílivu a odlivu v Evropě (ca 15 m).