Cimrman politologem!

     (čím se řídí čeští politici)

      Je to chmurný paradox doby. V tuzemských knihkupectvích a knihovnách nalezneme příručky, jak se stát milionářem i kterak vyrobit z ořechových skořápek myšky, jak být oblíbeným, o tisíci čtrnácti způsobech ukojení partnerova libida, i jak vypěstovat nejlepší celer či napsat bestseller. Pokuste se tam však najít publikaci pro počínajícího politika - třeba na téma Jak se chovat při vládní krizi - a leda pohoříte. A že by to byla publikace zajisté potřebná a aktuální (zkuste si jen vzpomenou na nějaký rok bez vládní krize)!

      Možná byste usoudili, že se dá uspět v oddělení literatury cizojazyčné. Nevěřte tomu! Není tam. Ostatně i kdyby takový importovaný titul existoval, pohříchu by se v českých reáliích jednal o text ne zcela použitelný. Mimo jiné i proto, že člen české vlády je schopen stav vládní krize akceptovat až tehdy, kdy se v krajinách cizozemských bývalí členové vlády obvykle už jen ztěžka rozvzpomínají, kdypak že to podávali demisi.

      Pokud takové politologická literatura na pultech není, zjevně nezbývá, než se pokusit hledat analogické principy u jiných specialistů. 

      Leč nevěšte hlavy, jsem zde na štěstí já, abych to tajemství vypátral za Vás.

      Co naplat, opět se ukázalo, jak čvachtavě naše veřejnoprávní televize šlápla do výtrusů, když odepřela titul Největšího Čecha největšímu Čechovi. Ano, tušíte-li, tušíte správně! Pochopitelně, že adekvátní algoritmy pro konání českých politiků popsal právě Českou televizí diskriminovaný Jára Cimrman už ve svých slavných politologických zásadách, které navzdory vídeňské oligarchii vydával za zásady pedagogické. Nevěříte? Věřte a sledujte se mnou:

              1. Futurismus (hlásání záležitostí naprosto odtažitých v zájmu "světlejšího futura lidstva").

              2. Separace průtokových poznatků (9/10 proneseného je předurčeno k zapomenutí).

              4. Názorné a úlekové fixace.

              5. Mimoverbální komunikace.

              6. Oživlé dřevo.

      Bylo by nepochybně zbytečné zde uvádět, který z těchto principů je dominujícím u kterého politika či strany. To si zajisté po libosti a podle svých politických příchylností rekognoskujete a dosadíte sami (já mám mnohdy tendence přitakat závislému politologu Střapečkovi, jenž soudí, že téměř všichni téměř všemi).

      Zdá se Vám snad, že Cimrman zapomněl uvést návod  také pro občana tohoto státu, potažmo voliče? Nikoli, nezapomněl, v oné Cimrmanově šesterce se jedná o stěžejní bod třetí (původně ukrytý pod nenápadnou formulací "Trestání učitele učitelem")  který ovšem naši špičkoví kryptografové jednoznačně dešifrovali:

              3. Trestání voliče voličem.

      A pokud je Vám i to málo, a pokud snad o ni stojíte, mohu Vám jednu naprosto nezávaznou radu dát i já (byť prosím bez sebemenších ambic na nominaci na i jen průměrného Čecha):

      Milí voliči, šetřete!

      Přinejmenším si odřekněte doutník...

©  vtg 2010