Na kolik nás ještě přijdou OZE?

V letošním roce, kdy si jako odběratelé elektrické energie připlácíme na 1MW/h odebraného výkonu cca 470kč, odhadují ekonomové cenu přirážky na příští rok na 530kč. Ani příští rok se ale cena na této částce nezastaví a bude mít tendenci růst ještě po mnoho let. Zmíněné částky jsou cenou za obnovitelné zdroje energie (OZE). Ve své faktuře za elektřinu je najdete pod položkami "podpora OZE" a "systémové služby".

Provozovatel naší přenosové soustavy ČEPS sice pro letošek stopnul další výstavbu OZE, nicméně po přijatých úpravách v novele Energetického zákona, kdy výrobny s výkonem nad 1MW budou muset být vybaveny dispečerským zařízením, které umožní dispečerovi sítě tyto zdroje v nenadálých situacích odpojit, ČEPS tyto zdroje OZE už nebude považovat za neovladatelné a přestane jejich další výstavbě bránit. Její rozsah určí to, jak zmíněná novela Energetického zákona, tak nový Zákon o podporovaných zdrojích energie, který by měl nově určit rozsah podpory pro OZE.

Toto vše je ale jen část problému. V dosavadní legislativě platí, že místně příslušný distributor je povinen veškerou energii vyrobenou v OZE vykoupit, ze zákona s ní ale nemůže dále obchodovat, tato energie je tak využívána pouze ke krytí ztrát přenosové soustavy a snad pro přečerpávací elektrárny. Ztráty přenosové soustavy činí cca 1% instalovaného výkonu OZE.....Tím, že elektřina z OZE přichází jaksi bez vyzvání je těžké ji vůbec nějak využít. Tyto zdroje tedy vyžadují další investice do podpůrných prostředků.

Jedním z nich jsou paroplynové elektrárny, které jsou vhodné pro svou pohotovost kdy v krátkém čase dokáží produkovat svůj jmenovitý výkon a vyrovnat tak případnou nerovnováhu v dodávkách OZE. Její nevýhodou je ale drahý provoz. Plyn je médium, jehož cena v čase neustále stoupá a výroba v našich zdrojích tak na něm nemůže být postavena. Navíc, paroplyn není tak čistý zdroj, jak se o něm všeobecně smýšlí. Spaliny samozřejmě obsahují CO2, který tolik vadí zeleným aktivistům ale třeba i radon o kterém ti samí mlčí, protože se jim nehodí do krámu.

Dalším jsou přečerpávací elektrárny(PVE). Aby bylo možno výkon OZE vůbec smysluplně využít, musí být tento nejdříve někde uložen a použit v čase na kterém je možno se mezi výrobcem a odběratelem domluvit. V tom jsou PVE výborným nástrojem. Co je na nich už méně slavné je to, že takto se většina výkonu OZE vypaří ve ztrátách a využit je zase pouze zlomek vyrobené energie. Tím se samozřejmě cena té finální, dodané, prodražuje. Další, nezanedbatelnou věcí je, že kapacity našich současně provozovaných PVE jsou nedostatečné. Je proto vytipováno z cca padesáti šest lokalit, kde by stavba byla možná  http://zpravy.idnes.cz/stat-chysta-v-horach-nove-vodni-elektrarny-bojuje-se-o-sumny-dul-p8q-/domaci.aspx?c=A110729_103603_domaci_taj  , kde by další PVE mohly stát. Že to nebude zadarmo a že to bude s významným negativním zásahem do přírody, je nasnadě.

Výroba elektrické energie z OZE není sama o sobě špatnou myšlenkou, jen je špatně  uchopena a přizpůsobena maximálnímu zisku investorů aniž by tito měli nějakou zodpovědnost za to, jak se jimi vyrobená energie využije. To vede k tomu, že investoři přes politiky maximálně tlačí na další a další výstavbu zdrojů OZE aniž by to nám spotřebitelům, vyjma vyšších cen energie a negativních dopadů pro obyvatele žijících v jejich blízkosti, cokoliv přinášelo. Vypadá to, že ani v dalších letech to nebude lepší.