Teprve když je na nás osobně ukázáno prstem, uvědomíme si, jak se zabíjíme…

Jak už tomu u jedinců mého věku bývá, občas se nevyhneme nějakým těm lékařským vyšetřením. Spousta lidí na to ale kašle, a dělají všechno proto, aby skončili co nejdříve pár inčů pod zemí…

.

Trochu mě zlobí cukr v krvi, ale řeším to za pomoci pravidelných kontrol, medikamentů a vlastní snahy nenechat toho sladkého prevíta řádit zas tak moc. S diabetem souvisí i pravidelná kontrola cholesterolu v krvi, protože žádný neštěstí nechodí po světě většinou samo, a tak se tenhle druhý zabiják vede s cukrem v našich cévách ruku v ruce.

Pravda, i na to jsou „pilulky“, ale aby byly co k čemu, je potřeba tak trochu překopat svůj životní styl, hlavně tedy jídelníček. A pokud se do toho fakt dáme, teprve si najednou uvědomíme, jak šíleně nezdravě vlastně jíme. Když si vezmete k ruce nějaké ty glykemické tabulky, nebo tabulky vyjadřující poměr „zlého“ cholesterolu v krvi a jídla, které většina z nás běžně konzumuje, nestačíme se divit.

Docela zajímavý je test, kdy si třeba změříme pomoci osobního glukometru (diabetici ví…) hladinu cukru v krvi před jídlem a následně třeba jen po zkonzumování jednoho jediného rohlíku. A nestačíme čumět, jak ten jeden jedinej rohlík s hladinou cukru zamává, jak najednou její hodnota poskočí vzhůru.

A teď si vemte, kolik těch rohlíků člověk kolikrát bezmyšlenkovitě sní na posezení. Rohlík, veka, bageta – svým složením vlastně pro tělo nenabízejí nic jiného, než cukr a tuk. O moc lépe na tom nejsou ani v supermarketech prodávaná pečiva, deklarovaná jako „tmavá“. Většina tohoto pečiva svou tmavost nemá z použití celozrnných komponentů, které jsou pro tělo zdravější, než komponenty použité v bílém pečivu, anébrž jde o výsledek obarvení těsta karamelem. Vlastně si místo „celozrnné“ kaiserky koupíte obarvenou bílou housku.

Ale copak pečivo, tam se ještě jde řídit osobní pečlivostí při výběru a návštěvami ne supermarketů s jejich parodiemi na zdravou výživu, ale menšími pekárnami, kde máte větší naději, že když chcete tmavé pečivo třeba z žitné mouky, že se vám ho také dostane.

Horší je to ale s ostatními potravinami, které by mohli lidé s cukrovkou a s problémy s cholesterolem, jíst. Maso, jasně, tam si lze vybrat, ale člověk se musí připravit na to, že za každou nemoc se brutálně platí – i penězi. Nevystačíte si s často v akcích zlevněným vepřovým, z prasátka by vlastně měl takový diabetik a cholesterolik (neplést s cholerikem… :-)  ) jíst jen libovou kýtu, tím to z vepřového hasne. Jiné druhy mas, vhodnější pro zdravou výživu, jsou samozřejmě ryby, telecí (sci – fy…), libové hovězí, spíše opět zadní, nejlépe kýta, dále pak krůtí a třeba králičí. Seznam uzavírá kuřecí maso, to je jako jediné ještě jakž-takž cenově přístupné, za ostatní vyjmenované druhy si zaplatíte trestnou sazbu za to, že jste nemocní.

Úplně nejhorší to ale takový diabetik s vysokou hladinou cholesterolu má ve většině restaurací. Copak ve větších městech, tam už jsou i provozovny, ve kterých se dá objednat jídlo z dietnějšího masa, připraveného relativně zdravým způsobem (gril, pečení na kameni atd.), kámen úrazu ale nastává v momentě, kdy si vyrazíte na oběd někde v menších městech, nebo obcích. Tedy tam, kde se většinou člověk vyskytuje při různých rodinných výletech a při cestování vůbec.

V takové průměrné restauraci narazíte na jídelní lístek, kde najdete moravského vrabce se zelím a knedlíkem (diabetikův zlý sen), na smažák (doslova vražedná zbraň, kterou tak ale spousta lidí vůbec nevnímá…), klasika – svíčková, sekačka s br-kaší a nakládaný hermelín. Jako přílohy – knedlíky, rýže, vařené brambory (jo, ty by pro cukrovkáře v rozumné míře přicházely k úvahu), hranole, americké opečené kartofele (další cholesterolová bomba), bramboráčky – to když si restaurace hraje na světovou. Dušenou zeleninu, nebo alespoň grilovanou, většina vesnických a maloměstských restaurací vůbec nezná. Ještě že mají alespoň mrkvový salát…

Ať si dáte jakékoliv jídlo, v drtivé většině narazíte na cukr a mraky tuku. Já vím, že spousta z vás právě teď mává rukou, ale ubezpečuju vás, že až v momentě, kdy se musíte vy osobně více zamýšlet nad skladbou svého jídelníčku s ohledem na svůj zdravotní stav, zjistíte se zděšením, jak je opravdu ta naše česká kuchyně šíleně nezdravá, přeslazená, přesolená a doslova se topí v tuku. Jestli mi nevěříte, zkuste si takový malý pokus - na cca týden si odpusťte jakékoliv uzeniny. Po tom týdnu si dejte ať už kousek třeba loveckého salámu, buřta, nebo kousek klobásy. A najednou sami, pokud máte chuťové pohárky v pořádku, poznáte, jak strašně přesolené a mastné tyto potraviny jsou.

Cesta z tohoto neutěšeného stavu je v nedohlednu, protože jak už jsem napsal, většina lidí, kteří (zatím…) nepociťují žádné zdravotní problémy, si to vůbec neuvědomuje. Další problém je, jak už jsem také zmínil, finanční cena „zdravého“ života. Ať už zelenina, ovoce, o kvalitním a z dietetického hlediska vhodném masu ani nemluvě, jsou nekřesťansky drahé. Potřebné porce kvalitní ryby, nebo kvalitního masa, vás přijdou několikanásobně dráž, než nezdravé a tuku plné druhy.

Je tedy fakt, že takový diabetik se sklonem k vyšší hladině cholesterolu ušetří na uzeninách, pokud má tu vůli, ale ceny vhodných a zdravějších potravin mu i bez párků a tlačenky vyluxují peněženku stejně spolehlivě.

A možná ještě jistěji…

Další lež jako věž jsou všechny ty „dia“ potraviny, například sušenky, oplatky a dnes už i čokoláda. Problém těchto produktů je v tom, že sice, ano, jsou bez cukru a sladkost v nich zajišťují náhradní sladidla (také pěkný humus pro tělo…), ale to, co jim chybí na pravém cukru, to dohánějí na množství tuku. Takže když si bude chtít diabetik zpestřit život nějakou tou dia baštou, spíše si uškodí, než co jiného.

Člověk je všežravec a neměl by jíst jednostrannou stravu, ať už ve prospěch zeleniny, nebo masa. Mělo by to fungovat vyváženě, jenže jsou okamžiky v životě lidském, kdy musíme s tou vyvážeností brát ohled ještě na spoustu dalších věcí. A když to zkoušíme, zjistíme, že se v naší krásné zemi, tak nějak všichni společně a co nejrychleji snažíme sami sebe zabít. My vlastně tím, co jíme, jen cpeme miliardy do kapes potravinových magnátů typu pana Babiše, tedy lidí, kteří nemají absolutně žádný zájem na zdraví naší populace, naopak, čím více lidí se bude cpát těmi jejich sajrajty plnými dochucovadel, náhražek, tuku, cukrů a mouky, tím lépe pro ně.

Je to jen na nás, ale snadné to nemáme a ani mít nebudeme…

.