Oni měli povinnost zemřít - pro nás...!

Tak by mě zajímalo, kdo si vzpomněl ve volebním šílenství, že to, abychom mohli dnes volit, nám kdysi vybojovali mladí kluci, co by dnes měli sotva volební právo... 

Vzpomeňte dnes prosím se mnou na spousty životů, které byly obětovány 6. 6. 1944 v operaci Overlord. Tehdy nastal Den - D, neboli invaze spojenců na pláže v Normandii. Já vím, je to už dávno a většině z nás už podobná výročí nic neříkají, ale přesto si myslím, že bychom si měli udělat minutku a uvědomit si, jak se asi ti kluci cítili, když před jejich tvářemi klesla vrata invazních člunů a na uvítanou jim letěly v ústrety tisíce kulometných střel z německých opevnění. 

Dovolím si vzpomenout si i na ty mladé muže, kteří byli na druhé straně pláže. I oni si plnili svou povinnost, někteří z nich možná i věřili své ,,věci" a i oni chtěli žít a zestárnout. V obraze dějin mají tu smůlu, že nosili německé uniformy. Spoustě z nich osud nedovolil přežít to šílenství a v tom nejnesmyslněším kotli, jakého je člověk schopen rozpoutat, padli i oni. 

Bratranec mé  babičky byl pilot německé Luftwaffe. Padl kdesi na východní frontě a vlastně se ani přesně neví kde. I na něj doma čekali a ani on se domů nevrátil. I na něj dnes myslím.

Válka je svině a ti, kteří jí odskáčou nejvíce za ni mohou vždy nejméně. Co svět světem stojí. Tací byli i muži, kteří padli dne 6.6. 1944 na plážích Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword. 

Všichni, na obou stranách.

Ve svém srdci v tento den slyším hlas vojenské trubky, která troubí poslední večerku, stojím v pozoru a salutuji.

Čest Vaší památce!!