Mý jméno je…
Možná to znáte. Když se člověk toulá dlouhej čas sám a jediný živý duše, když nepočítáte sem tam osamělýho kojota, jsou jeden starej kůň apačskýho chovu a jedna ještě starší mula, co strávila svý nejlepší léta tam dole na zlatejch polích, tak se není čemu divit, že zatouží po lidský společnosti a po hrnku horkýho kafe.
Právě to mě potkalo ve chvíli, kdy jsem si říkal, že už toho trmácení bylo pro ten den dost a chystal jsem se sundat zadek ze sedla, abych ho posadil na zem.
Přivedla mě k nim záře jejich ohně a našel jsem u nich jak lidský slovo, tak i ten plecháč dobrýho kafe. Bylo jich sedm a vraceli se ze Santa Fé, kam byli doprovodit pár kusů krav. Jeden z nich, co byl nejstarší, nejhubenější a měl tvář vrásčitou, jak dubovej kmen, mi byl povědomej.
Bylo docela fajn zase sedět mezi chlapama a při srkání toho báječnýho kafe poslouchat vyprávění. Ten stařík zrovna vyprávěl letitej příběh, kterej se vázal k tomu kousku země a kterej jsem taky tak trochu znal…
„To bylo tehdá, tuším že někdy v sedmašedesátým roce. Dneska už je tady v kraji klid, ale v tý době to nebylo dobrý místo pro život. Bylo pár let po válce a všade se toulala všelijaká sebranka. I k nám pár lumpů zavítalo a protože tady nebyl nikdo, kdo by jim tehdá zatnul tipec, tak se tady usadili. Tý místní sebrance šéfoval chlápek, co si říkal Reed. Povídalo se o něm, že to byl bejvalej kumpán Charlese Quantrilla, toho hrdlořeza a velitele vraždícího komanda, co pod vlajkou Konfederace loupil jako poslední zloděj. Tý chásce Reeda nebylo taky vůbec nic svatý, kradli jako pohani a žádnej s nima nic nesvedl.
Teda ne, že by to někdo někdy nějak vážně zkoušel. Určitě ne od tý chvíle, co se na ně nakrknul mladej Sanderson. Zmizel tehdá a nikdo už o něm nikdá nic neslyšel – zrovínka jako o Mary Anne, kterou jel právě k Reedovi hledat.
Říkalo se totiž, že ji má ta banda na svědomí, snad že přímo Reed si ji měl vyhlídnout, unýst a po tom, co měl s ní dělat nepěkný věci, ji měl snad zamordovat. Jenže to je sporný, páč se našlo pár lidiček, co tvrdilo, že viděli Mary Anne na vlastní oči nastupovat do dostavníku s tím tlustým krejčím, co to tam ve městě taky tenkrát zabalil. Prej spolu žijou spokojeně někde v Merridě, takže kdo ví.
No, buď jak buď, ta Reedova tlupa toho měla na svědomí až dost i bez Mary Anne. A právě tehdá se v městečku objevil podivnej cizinec. Měl vytáhlou postavu, štíhlej byl jako řeholník a ve sluncem sežehnutý tváři měl oči modrý jako len. Měl takový divný jméno, takový mazlivý. Vlastně se k němu moc nehodilo, protože vypadal tvrdě, jako vydělaná kůže.
Říkal, že se jmenuje Shane…
Odvedl koně do nájemní stáje a byl to moc pěknej kůň. Takový to plemeno, co chovaj Apači. Sám se svalil na zem u žlutých divizen a zbytek dne prospal. K večeru se zvednul, opláchnul se v korytě s vodou, a když si utahoval pás s revolverem, prohodil něco v tom smyslu, že jde vyčistit Augiášův chlív.
Lidi okolo zůstali překvapeně zírat, protože se vydal rovnou do Smithova saloonu. Ve městě snad nebyl nikdo, kdo by nevěděl, že tam zrovinka v tu chvíli chlastá se svejma parťákama právě ten pacholek Reed.
Nejdřív byl ticho, ale to netrvalo dlouho. Po chvilce bylo slyšet, jak někdo něco vykřiknul, pak prasklo něco snad dřevěnýho a nakonec bylo slyšet, jak se tříští nějaký sklo.
Potom padlo šest poctivejch ran a najednou byl klid.
Shane vyšel ven, měl pevnej krok a řekl, že je hotovo. Lidi se před ním rozestupovali, jako by to byl nějakej svatej a žádnej neřekl ani půl slova. Došel až k nájemní stáji, vyvedl si z ní toho svýho apačskýho koníka a teprve když si na něj sedal, bylo vidět, že mu na boku rozkvétá karmínovej květ. Až v tu chvíli všem došlo, že má v tom boku olovo.
Vlastně mu tenkrát ani nikdo nepoděkoval, i když ve skutečnosti byli všichni rádi, že za ně tu špinavou práci udělal.
Polechtal toho svýho Apače ostruhama ve slabinách a od tý doby ho nikdo neviděl. Ani vlastně nikdo neví, jestli tehdá tu ránu na boku přežil, ale protože se nikde poblíž žádná lidská mršina nenašla, tak asi nejspíš jo…“
Stařík dovyprávěl příběh a noc pokročila. Poděkoval jsem za kafe a poodešel jsem kousek stranou, kde jsem nechal svýho starýho apačskýho koně a ještě starší nákladní mulu. Dal jsem si pod hlavu sedlo a zachumlal jsem se do přikrývky. Mí společníci se opodál taky chystali na kutě a já už věděl, kde a kdy jsem viděl toho staříka, co měl tvář vrásčitou, jak dubovej kmen.
Trochu jsem se pootočil na tvrdý zemi, abych ulevil svýmu bolavýmu boku. To tak někdy bývá, když má jeden pod kůží na boku kus olova.
Ta jizva už je stará, vlastně stejně stará, jako byl ten příběh, co dnes vyprávěl ten stařík.
Asi jsem vám vlastně doteď neřekl, kdo jsem.
Mý jméno je Shane…
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
P.S. – Jak asi řada z Vás poznala, k napsání téhle povídky mě inspirovala jedna moc pěkná písnička…
Vladimír Kroupa
Silní Putinovi ustupují, zatímco slabí s ním statečně bojují…
Začíná to vypadat, že nejsilnější ze západních států začínají ustupovat Putinovi, a zároveň začínají házet Ukrajinu přes palubu. Jak že to řekl Churchill?
Vladimír Kroupa
Co (některým...) voličům Andreje Babiše absolutně nedochází…
Tito někteří voliči argumentují hlavně tím, že za jeho vlády jim bylo lépe. Měli více peněz, ceny byly mnohem nižší, mohli si koupit více zboží, a dokonce i něco do slamníku pro strýčka Příhodu jim zbylo...
Vladimír Kroupa
Andrej Babiš – generátor dluhů. A ještě se tím chlubí…
Při sledování včerejší předvolební debaty na Nově jsem jen lapal po dechu. Už ale vím, proč se pan Babiš předchozích debat neúčastnil – nechtěl dát více času svým rivalům, aby jeho cancy a lži rozprášili po každé debatě...
Vladimír Kroupa
Co je na Rusku teroristického?
Někteří to vidí tak, že nic. Všechno je v pořádku, Rusko využívá svého práva na velikost a sílu, Ukrajina si může za lekci ze slušného chování sama, a jestli ne sama, tak spolu se Západem...
Vladimír Kroupa
Ani omylem se nechci zastávat Ruska, ovšem…
... některé horké hlavy by se měly zchladit. Mám na mysli hlavy některých novinářů a televizních redaktorů, a hlavně politiků. Našich...
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zkouška z češtiny? Oproti dřívějšku to byla dávačka, hodnotí maturanti
Studenti posledních ročníků maturitních oborů v pátek ráno znovu usedli k písemné části společné...
Poslanci rozhodují o podmínkách prodeje některých lehčích drog
Přímý přenos Politici rozhodují o tom, zda umožní za pevně daných podmínek prodej některých lehčích drog jako je...
Poslanci kývli na zákaz prodeje zemědělské půdy cizincům ze třetích zemí
Přímý přenos Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schválila Sněmovna. Nemají na ní do budoucna vznikat...
Za zvuků techna házela nahá žena před dětmi hlínou. Vystoupení řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 2182
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3086x
Dum Spiro Spero...
Seznam rubrik
- O FILMECH...
- SMRT TÁHLA PIKOVÝ ESO
- MŮJ ČTENÁŘSKÝ DENÍK
- POVOLÁNÍ - BODYGUARD
- JE TĚŽKÉ PŘEŽÍT...
- O lásce...
- TANEC S BÍLOU SMRTÍ
- S PRSTEM NA SPOUŠTI...
- HRA O ŽIVOT...
- MOJE RECEPTY - VAŘENÍ...
- O LÁSCE - MOJE PŘÍBĚHY A ÚVAHY
- SLOUŽÍM VLASTI...
- MOSSAD...
- MOJE BAJKY A POHÁDKY
- DIVOKÝ ZÁPAD...
- Z DENÍKU - AFGHÁNISTÁN...
- O ČLOVĚKU...
- STÍNY...
- STŘÍPKY Z DĚTSTVÍ...
- TĚŠÍ MĚ, CHÁRON...
- ,,SHAKESPEAROVINY"
- TEXTY MÝCH PÍSNÍ A BALAD
- I ĎÁBEL BÝVAL KDYSI ANDĚLEM…
- CHERCHEZ LA FEMME...
- TAXÍK A JINÉ SRANDIČKY...
- CUI BONO VERITAS...
- HORORY, SCI FI, PSYCHO...
- RYBÁŘSKÉ POVÍDKY A ZAMYŠLENÍ..
- MOJE BÁSNIČKY...
- MOJE FOTOBLOGY...
- OSOBNÍ
- NEZAŘAZENÉ
Oblíbené blogy
- Všechny, ze kterých se dozvím něco, co jsem nevěděl...
- Pavlína O' T. -Ta, která umí říci jasně co se jí líbí a co ne...
- Dušan Rovenský - Ten, který zná, ví a zažil...
- Alice Barešová - Ta s krásnou duší...
- Standa Wiener - Ten, co mě vždy pobaví...
- Jana Krčová - Ta něžně svá...
- Pavel Krečíř - Myslím, že srandista a budovatel :-))
- Ivo Richter - normální a prima chlap
- Hana Rebeka Šiander - V sametu zabalený diamant...
- Marián Béreš - PAN fotograf...
- Dušan Streit - zdravě rozumný
Oblíbené stránky
- Své články publikuji i v časopise ,,Rybář"
- Něco pro milovníky fajnového pití - COGNAC CLUB
- Napsal jsem první knihu
- Napsal jsem druhou knihu
Oblíbené knihy
Oblíbené články
- Hoď kamenem, kdož jsi bez viny...
- Z deníku - Afghánistán...jsou čtyři ráno...
- Vánoce 88' a ráže 7,62...
- Bodyguard - ,,Vaše sukně madam..."
- Bodyguard - ,,Tohle je Bagdád madam..."
- Pod palbou...
- ,,Vrať se mi živý, Vasko..."
- Přežít...
- Ano, já jsem Smrt...
- Per atria mortis... (Skrz brány smrti...)
- Kytarový mág...
- Zakuř si, Žide, zakuř...
- Cizinec...
- Milý Ahmede...
- Jak jsem salutoval B. Willisovi...
- Tanec s bílou smrtí - kapitola první...