Když vaří chlap, aneb Hovězí plátky na cibuli...

Tenhle recept pochází od mojí babičky, která byla Němka. Nevím, jestli to jídlo je ryze ,,německé“, ale vím, že je dobré. A tak Vás zase zvu k sobě do kuchyně...

 

Když jde o hovězí maso, tak já osobně moc rád vařím z kližky. Už vidím, jak máte vykulené oči.

,,Fuj, kližka...!"

Nevím jak vy, ale já nejsem milionář a když víte, kde hezkou kližku koupit a umíte si jí vybrat, tak z ní dokážete vykouzlit i svíčkovou - to vám dokážu v receptu někdy příště.

Takže dejme tomu, že máte krásnou, ne moc kližkovatou (takovou si schovejte na guláš - taky o něm někdy příště bude řeč) hovězí kližku. A když ne kližku, tak třeba kus hovězího plecka, nebo zadního. Asi tak ¾ kila až 1kg. Nakrájejte maso na plátky asi 1 cm silné. Plátky na okrajích nakrojím, aby se později při dušení nezkroutily  a lehce (a když říkám lehce, tak myslím lehce!) je tupou stranou nože naklepu. Osolím, lehce opepřím a popráším sladkou - nebo podle chuti a pokud nevaříte i pro děti, pálivou paprikou.  Nechám maso chvíli odležet a mezi tím si nakrájím (nejlépe na ,,hrubo", jemnost není v tomhle případě žádoucí) hodně cibule a zase - když říkám hodně, tak myslím hodně. Asi tak tři veliké cibule. Oloupu si asi 8 stroužků česneku, z toho 4 rozetřu se solí a 4 si nechám v celku.

Já osobně vařím rád v ,,papiňáku". Úspora času je skvělá věc a kdo máme dnes času nazbyt že ano... Jenže takový papiňák, potvora jedna, se chová trochu divně  (ten můj tedy ano), když potřebuju maso nejdříve ,,obdělat" a pak ho uzavřít pod tlakovou pokličku. Potom prostě už zahřátý hrnec odmítá studenou poličku a nenatlakuje se. Tak to řeším tak, že maso nejdříve obdělávám v jiném hrnci a takovýto ,,základ" potom teprve přeliju do papiňáku a zavřu. Ale zpět k teprve připraveným plátkům.

Do hrnce (obyčejného) si dám rozpustit jeden díl sádla a jeden másla - jo, v mojí kuchyni nehledejte moc ,,zdravých" postupů. Nejsem postižený ,,zdravou výživou" a jím rád všechno podle hesla, že člověk je všežravec... takže máme v hrnci rozpálené máslo se sádlem. Na to vložím ony plátky masa a za častého obracení je osmahnu. Pozor, ať se vám nepřipálí - paprika na mase potom zhořkne a je to hnus!

Maso trochu podleju vodou a přidám rozetřený česnek. Nechám asi tak dvě minutky spolu ,,bublat" a potom celý základ přeliju z obyčejného hrnce do papiňáku. Podleju vodou asi  tak, aby plátky byly skoro schované ve šťávě a uzavřu papiňák. Nechám vařit asi 25 - 30 minut - podle druhu masa.  Maso je za tu dobu krásně měkké, doslova jako dort.

Mezi tím si uvařím brambory. Na ty mám také pár ,,fíglů". Předně třeba vždy používám k jejich dochucení při vaření kmín drcený, nebo mletý a nikdy ne ,,celý".  Uvolní tak mnohem lépe svou charakteristickou chuť. Další fígl se týká oněch 4 stroužků česneku, které jste si oloupali hned na začátku, ale nechali v celku. Tyto stroužky si rozkrojte na půl a přidejte je do vody k bramborám. Vím, že česnek každý třeba ,,nemusí", já ho ale mám rád a pokud vy také, tak to určitě vyzkoušejte - uvidíte, že nebudete zklamaní a vaše brambory tak dostanou nový ,,rozměr".

Utekla půl hodinka a maso je hotové, tedy ještě ne tak docela. Stáhněte papiňák z plotýnky a pokud se vám nechce čekat, až ,,čudlík" spadne a ohlásí vyrovnání tlaku, kdy je možno papiňák otevřít, tak ho jednoduše vezměte, pusťte si studenou vodu (ne moc prudce) a nechte ji téci po pokličce papiňáku. Po chvíli uvidíte, jak ,,čudlík" klesá a tlak se tím pádem uvnitř vyrovnává. Jen pozor, ať se nedostanete zase tak daleko, aby v hrnci vznikl podtlak - to ho potom neotevřete také. Dejme tomu, že máte papiňák už otevřený. Maso uvnitř je krásně měkké. Tak ho hezky zase přelijte do toho obyčejného hrnce, kde jste ho úplně na začátku připravovali jako základ.

A konečně přijde ke slovu ta hromada cibule. Tu vezměte a všechnu jí nasypte do hrnce k masu. Dejte na mírný stupeň dusit. Přiklopte pokličkou a nechte to dusit se spolu asi tak dlouho, až cibule začíná lehce hnědnout a je ,,sklovitá". A je to.

Někdo  možná rád bramborovou kaši - nikdo a nic mu nebrání, aby si z uvařených brambor tuto uhňácal. Já osobně si moc rád brambory rozmačkávám až na talíři právě s tou výbornou šťávou z masa a cibule. Jo a asi jsem od těch Němců zdědil ještě jedno - moc rád k tomuhle jídlu ještě přikusuju krajíc chleba (prý to Němci dělají - nevím) a piju pivo.

No, ale to jeden ani nemusí mít babičku Němku, že jo...

Dobrou chuť!

 

P.S. 1:Další moje recepty můžete číst tady a tady

a ještě tady.

 

P.S. 2: Nejsem žádný ,,profík" a vařím jen tak, jak umím a jak mně to chutná. Případným profíkům - kuchařům z řad čtenářů se omlouvám, že se jim pletu do řemesla a že jim třeba zvednu vlasy na hlavě.  Pokud mně čas a jiné faktory dovolí, tak vždy v pátek asi ve stejnou dobu - před obědem, abych Vás hezky naladil a rozeslintal, zde na blogu uvedu další z receptů jídel, která mám rád a která vařím. Někdy budou jednoduchá, někdy složitější, ale dietology varuju - asi nikdy nebudou ,,zdravá" :-)))  V.K.

Dále se můžete těšit v pátek 5.6. na Vepřové rizoto na paprice

12.6. na Rajskou omáčku s hovězím masem

19.6. na ,,Svíčkovou" na smetaně z hovězí kližky

26.6. na ,,Kuře kanibala" a jako malý bonus na jednoduchou                    

ořechovou buchtu.

a dál se uvidí :-)

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Vladimír Kroupa | pátek 29.5.2009 11:00 | karma článku: 19,45 | přečteno: 3407x