Hoď kamenem, kdož jsi bez viny...

Byl mladý, silný a chtěl změnit svět. Svět jak už to tak bývá, změnil jeho. A nebyl sám…

 

Bylo léto a čas dovolených. Přesně před rokem provedla irácká armáda invazi do Kuvajtu a on si myslel, že ač byl voják, tenhle problém je daleko a netýká se ho…

Byl s kamarádem na chalupě a užíval si pár dní dovolené  a ,,civilu“.

A tam ji potkal…

Byla mladá a krásná. Byla se sestrou na návštěvě u kamarádky a všechny tři dívky se přišly vykoupat pod splav přesně naproti chatě, kde už pár dní byl on a jeho kamarád.

Kamarád se znal s kamarádkou obou sester a tak slovo dalo slovo a večer seděli všichni u jednoho táboráku.

Snad to byl Bůh, snad Ďábel. Poslal noční bouřku a všech pět mladých lidí bylo nuceno strávit noc společně v chatě jeho přítele. On s kamarádem  ještě honem, honem uklízeli zahradní židle a tak když konečně vešli do chaty, byli promočení na kost.

Byli mladí a najednou ležel on a ona na úzké posteli vedle sebe. Jemu byla zima z toho jak zmokl a deka kterou byli přikrytí více štípala než hřála. A tak ho hřála ona…

Ne, nemilovali se. Jen leželi celou noc přitisknutí jeden k druhému a povídali si. Vyprávěl jí, jak se nedávno rozvedl a ona si teprve v tu chvíli uvědomila, že je mu více let, než si myslela. Bylo mu dvacet tři, jí sladkých sedmnáct. Že je vojákem z povolání jí neřekl. Zdála se mu tak strašně křehká a zranitelná, že se bál, že by ji tím vyděsil.

On se od ní dozvěděl, že jednou, až dokončí školu bude zdravotní sestrou. A pak se dozvěděl, že v jejím životě už je někdo, na nějž pouhá vzpomínka jí nedovolí, aby té noci k ,,něčemu došlo“. Přesto onen Bůh či Ďábel dokázal, že po té noci už nikdy nebylo nic takové jako dřív…

To léto se setkali ještě dvakrát. Strávili spolu ještě jednu noc. Zase si  leželi v náručí, zas v podstatě k ničemu nedošlo, ale on už věděl, že je ztracený.

Ona měla však jak se zdálo jasno, zvítězil ten ,,druhý“. Ta bolest byla strašná, ale ta opravdová teprve čekala ukrytá za třináctými dveřmi času.

Někdo ,,to“ nepozná za celý život ani jednou. Říká  se, že ten kdo ,,to“  pozná, že by měl být šťastný…

Ona si vybrala a on zmizel.

Byla založena speciální jednotka vojenské policie a on se stal jejím příslušníkem. Jejím úkolem byla i účast na zahraničních misích. Odletěl s jednotkou do Kuvajtu  a posléze do Iráku. Tam pomáhal  chránit inženýry, kteří se snažili dát dohromady spoušť , kterou zanechala na ropných polích irácká armáda.

Léta běžela a po blízkovýchodní misi následovaly výcvikové úkoly doma v republice. Seznámil se s další dívkou a oženil se. Svět se zdál mít smysl…

Pak přišel Afghánistán. Tam na ní vzpomínal více než kdy jindy, dokonce snad více než na vlastní ženu. Bylo to absurdní. Nevěděl o ní dlouhá léta nic a přeci vždycky když chtěl, dokázal si vybavit ty krásné oříškové oči. Ten šibalský úsměv a ten nádherně pokrčený nosík při něm.

A ty vlasy…

Bože ty vlasy!

Jejich vůně byla navždy ukotvená v jeho mozku.Ta úžasná vůně ,,holčičiny“ spolu s vůní medu a slunce. Věděl, že jí musí ještě někdy vidět. Jak asi vypadá ? Vdala se ? Má děti ?

Zradilo ho tělo a doktor řekl – dost. Voják který není na sto procent fit prostě nemůže dál zůstat v nasazení, jaké vyžadovala služba u jeho jednotky.

A tak se vrátil domů k rodině. Odešel z armády a našel si zaměstnání v civilním sektoru. Netrvalo dlouho a stal se otcem syna.

On na ní nezapomněl. Nikdy. A tak zaúřadoval opět snad Bůh, snad Ďábel a vedl jeho ruku. Zadal na Internetu její jméno do vyhledávání v serveru ,,spolužáků“.

Našel ji.

U její ,,třídy“ bylo uvedeno několik mailových adres a on si o jedné z nich myslel, že by snad mohla patřit jí. Napsal na ní mail a strefil se…

Byla překvapená, ale byla ráda, že může po netu poklábosit se ztraceným kamarádem. Klábosili několik měsíců a oba věděli, že to pouto z oné noci je zas mezi nimi.  Ona byla vdaná a měla dvě malé dcerky. Ten mladík na kterého myslela i tehdy v noci při bouřce byl jejím mužem.

A pak se setkali.  Bylo to po třinácti letech. On se v duchu modlil, aby byla třeba moc, moc tlustá a ošklivá, protože pokud ne…

Byla krásná a štíhlá. Mateřství jí propůjčilo tu nehmatatelnou auru která činí ženy ještě žádoucnějšími. Byla na první pohled silná, sebevědomá a instinktem každého muže odhalená jako ideální žena.

,,Tak to bude průser“, řekl si – a byl.

Psali si, telefonovali si a opět se setkali. Okolnosti jim umožnili strávit spolu znovu noc. Tentokrát už však nebyla ,, jejich“ noc nevinná.

Věděli, že to udělat nesmějí a věděli, že to udělají, protože musí.  Snad jim to Osud  dlužil, Bůh byl někde schovaný a Ďábel se smál.

,,Proč jsi o mě tenkrát víc nebojoval ?!“ Ptala se ho.

,,Proč ses neozval dřív?!“

Ona dodnes neví, kde celá ta léta byl a co tam dělal, ani čím vlastně byl.

Cítil, že by pro ní byl ochotný udělat všechno na světě aby jí získal. Věděl však, že nesmí udělat nic aby jí neztratil.

Stejně ji ztratil…

Milovala svého muže. Milovala však i toho kluka s mokrými vlasy co se k ní přitulil v daleké minulosti pod dekou kdesi v chatě u řeky.

Věděli, že jejich láska musí usnout s ranním sluncem které ukončí tuto noc. Oba měli své rodiny, minulost, budoucnost , povinnost…

Oba – ona i on byli šťastní, že spolu prožili třetí noc, ale věděli, že už žádná další nebude. Jemu teprve tehdy došel pravý význam slov - ,,už nikdy, nikdy, nikdy…! NAVŽDY !“

Ona je věřící, on ne, to mu ale nebrání v tom věřit, že snad někde opravdu existuje ten ,,druhý“ břeh a tam se zase sejdou. Zas mu bude ležet v náručí a on ji bude zase hladit po těch krásných voňavých vlasech. Její kůže bude zase horká a vůně omamná.  Ona bude zase poslouchat jeho hlas, který měla tak ráda. Jejich duše budou čisté a bez hříchu…

Hoď kamenem, kdož jsi bez viny…

 

 

 

Autor: Vladimír Kroupa | čtvrtek 14.8.2008 21:19 | karma článku: 37,90 | přečteno: 7053x
  • Další články autora

Vladimír Kroupa

V Brně sněží, v ODS jsou zřejmě závěje…

Primátorka Brna, paní Vaňková, si naběhla s jednou pitomou fotkou. Veřejnost neví, co se dělo po cvaknutí foťáku, ale vnímá, co se děje po zveřejnění oné fotky...

2.8.2023 v 14:11 | Karma: 44,52 | Přečteno: 5550x | Diskuse | Společnost

Vladimír Kroupa

Pomáhat Ukrajině ano, ale ne za cenu hlouposti...

Jak už asi mnozí z Vás vědí, z ukrajinského obilí a dalších potravin se stává problém. Jedna věc je jeho množství, druhá věc je riziko zdravotní závadnosti takových komodit...

18.4.2023 v 10:33 | Karma: 46,62 | Přečteno: 10232x | Diskuse | Společnost

Vladimír Kroupa

Málem jsem zabil dítě / Málem jsem umřel…

Zaseknul se mi závěr. Trhnul jsem s ním dozadu, abych vyhodil vzpříčený náboj. Když se mi to konečně povedlo znovu jsem na něj zamířil. Jeho obličej, který ke mně otočil, byl dokonalým terčem...

23.3.2023 v 11:09 | Karma: 20,06 | Přečteno: 843x | Diskuse | Společnost

Vladimír Kroupa

Den, kdy se naivům zastavil dech…

Píšu naivům, protože člověk nenaivní, nebo třeba šachista, co umí přemýšlet o dva tahy dopředu, musel s něčím takovým počítat. Otázka nezněla - zda, ale - kdy...

24.2.2023 v 13:59 | Karma: 31,30 | Přečteno: 1385x | Diskuse | Společnost

Vladimír Kroupa

Proč není dobré pro mír ustupovat zlu…?

Protože zlo takový mír neocení, naopak udělá všechno proto, aby takový „mír“ v budoucnu pošlapalo. Co bude pak? Další ústup a další domnělý mír...?

17.2.2023 v 13:43 | Karma: 43,34 | Přečteno: 3849x | Diskuse | Společnost
  • Nejčtenější

Trump se vrátí do Bílého domu. Urval klíčové státy, prohlásil se vítězem

5. listopadu 2024,  aktualizováno  6.11 11:49

Sledujeme online Donald Trump zvítězil v amerických prezidentských volbách. Získal klíčovou Pensylvánii, jeho...

Nenávidím vás všechny! Hollywood je v šoku z Trumpova vítězství

6. listopadu 2024  14:46

Šok, zlost, zklamání a smutek. Tak se dá shrnout reakce Hollywoodu a amerických tvůrců na vítězství...

Čeká nás zlatá éra Ameriky, uzavřeme hranice, slíbil Trump ve vítězné řeči

6. listopadu 2024  7:55,  aktualizováno  8:55

Výsledek amerických prezidentských voleb je dosud největším politickým vítězstvím. Za jásotu svých...

Vraťte nám kus země, žádá Polsko. Spor by vyřešilo darování budovy ambasády

3. listopadu 2024

Premium Ačkoli se zdá, že má Česko s Poláky bezproblémové vztahy, pod povrchem doutná mnohaletý spor. Týká...

Jeden jim všem vládne. Úder na Írán potvrdil technologickou nadvládu F-35

3. listopadu 2024  17:34

Izraelský letecký úder na vojenské cíle v Íránu před týdnem jasně potvrdil fakt, který bude brzy...

Nesnáze pracujících matek? Chybí hlídání, zkrácené úvazky a školky

10. listopadu 2024

Seriál Rodičovská dovolená má na svědomí jeden zajímavý fenomén - je „inkubátorem“ žen podnikatelek....

Konec plýtvání. Chorvatští obchodníci zpoplatní mikrotenové sáčky v obchodech

10. listopadu 2024

Pokud si budou chtít zákazníci v Chorvatsku sbalit ovoce, zeleninu nebo pečivo do plastového sáčku...

Slučování obcí by přineslo miliardy. Je to žába na prameni, říká ekonom Marek

10. listopadu 2024

Premium EU si dává opakovaně nerealistické cíle a jejich neplněním pak podrývá důvěru lidí v samotný...

Ježíše naložil do vlastní moči. Skandální fotku řešili i ve Washingtonu

10. listopadu 2024

Seriál Ač se sám považuje za křesťana, jeho nejslavnější dílo už téměř čtyřicet let vzbouzí bouře nevole...

Cvičení bez starostí: Vyhrajte dokonalou podložku na jógu
Cvičení bez starostí: Vyhrajte dokonalou podložku na jógu

Pokud milujete jógu a hledáte způsob, jak si cvičení zpříjemnit, máme pro vás skvělou zprávu. Tento týden jsme si pro vás připravili soutěž, ve...

  • Počet článků 2182
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3083x
Bývalý bouřlivák, bývalý rváč, bývalý voják štěstěny, bývalý kalič, bývalý spisovatel. Současný pozorovatel všedností i jinakostí, na které se dnes ze svého skladu vzpomínek dívá úplně jinak, než jak se na ně díval v těch bývalých, bouřlivějších dobách...

 Dum Spiro Spero... 

 

                                

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Oblíbené články

Co právě poslouchám