Filmové vykrádání hrobů…

Dnešní doba je zajímavá, ne že ne. Přesto všechno jako by v tvůrcích filmů v Čechách nebyl ani gram inovace, vlastního myšlení, o fantazii ani nemluvě…

Není to zvláštní? Doba socíku je dávno pryč, odevšad, i ze svého nitra slyšíme, že šlo o dobu šedou a kdo v ní byl, jako by nežil, ale jen přežíval. Jak je tedy možné, že tehdy vznikaly filmy, které dodnes patří k tomu nejlepšímu, co se v tomto odvětví a v té době vůbec udělalo?

Vzpomínáte si například na komedie Oldřicha Lipského (Jáchyme, hoď ho do stroje, Marečku podejte mi pero, Limonádový Joe, Adéla ještě nevečeřela, Tajemství hradu v Karpatech), na ty spousty a spousty kvalitních detektivek s Rudolfem Hrušínským, Františkem Němcem, nebo Jiřím Kodetem, ve kterých byla politika to poslední vzadu, a prim hrál zločin a logika?

Samozřejmě že netvrdím, že tehdy nevznikaly také braky a šunt, to se ví, že ano. Jenže co vzniká dnes z filmařských dílen? 

Některé dnešní české filmy jsou dobré, ale je třeba, abyste je spočítali na prstech jedné ruky. Tvůrci spoléhají více na technické efekty, než na příběh s jeho silou, humorem, a kouzlem. Nejvíce mě osobně dokáže vytočit to trapné tahání filmových námětů – kostlivců, ze skříně. Seriál Sanitka měl ve své době co říct. Co může říct jeho dnešní „pokračování“ (úmyslně píšu toto slovo v uvozovkách, protože nechci tvůrce původního seriálu urazit stejně, jako to udělali tvůrci toho novodobého paskvilu, který má tu drzost přivlastnit si původní název něčeho, na co se kdysi dalo dívat…) dnešním divákům? Že cikáni kradou a spolu s muslimy vraždí? No jo, ale to je hodně laciné, když se nabízí tolik možností, kudy vést děj tak košatého díla, jako televizní seriál.

Přináší nám pravdivý pohled do zákulisí Záchranné služby? Fakt se dispečerky vyvalují s nohama na stole u pultu, a lakují si při přebírání hovorů nehty na nohou? Fakt se tak debilně mezi sebou baví dospělí lidé, absolutně nereálnými dialogy? Stává se, že pilot záchranného vrtulníku občas letí nad svůj dům, aby se přesvědčil, pod kým jeho krásná žena roztahuje nožky…?

Tak bych mohl pokračovat dál, ale to si ten paskvil nezaslouží.

V budoucnu se máme jako diváci asi ještě na co těšit. Podle určitých zpráv se uvažuje nad natáčením „pokračování“  filmů jako byly Bony a klid, Dědictví, aneb kurva hoši gutentág (což by snad doufám nemusela být až taková tragédie, ale bojím se byť jen doufat…), a dokonce je prý ve hře i major Zeman…

A přitom žijeme v době, kdy se děje takových věcí. Tolik zajímavých a hlavně NOVÝCH příběhů by se dalo natočit! Když už by se uvažovalo o natáčení filmů s kriminálním motivem, tak si dokonce myslím, že nikdy v naší historii nebyla příhodnější doba, ve které by bylo více motivů a skutečných kauz hodných filmového ztvárnění, než je tomu dnes.

Jenže jako by tvůrci měli obavu, co natočit smějí, a co raději ne. Dnes tak nějak nikdo neví, v jaké levárně jede tenhle, nebo tam ten politik, nebo nedej bože celá politická strana. Paradoxně tak možná v dnešní „svobodné“ době nemohou filmaři točit to, co by chtěli, vlastně podobně, jako tomu bylo za komančů…

Je to tak, nebo jen prostě našim režisérům a scénáristům došla fantazie?

Těžko říct, která varianta je horší…