,,Chránění“ politici, aneb Chrastava – gate navozuje spoustu otázek

V Chrastavě došlo k excesu, k pochybení ochranné služby PČR, ke kterému slovy prof. Chocholouška dochází maximálně jednou za deset let…

To, co se v Chrastavě stalo, asi nemá ani smysl komentovat. Už tak učinili jiní a to trefně a dobře. Celý případ kuličkové pistolky, jednoho mladého pitomce, a stárnoucího politika, kterému byla trošku pošramocena víra ve vlastní nedotknutelnost, však navozuje diskusi na téma ochrany našich ústavních činitelů. Ze zákona mají  na tuto nárok (mimo jiné) president, předseda vlády a předsedové obou komor parlamentu.

Nechám stranou, jak účinná je ve světle chrastavské kuličky jejich ochrana, spíše se zamyslím nad tím, kdo z výše zmiňovaných ochranku využívá a kdo ne.

Možná to někdo neví, ale premiér Nečas, stejně jako předsedkyně parlamentu Němcová, chodí po světě zásadně bez ochranky, předseda senátu ji využívá jen občas.

Současná pravidla pro ochranu ústavních činitelů jim to umožňují. V současné době totiž záleží jen a jen na přání toho kterého politika, neboli „chráněné osoby“, zda ochranky využije, či nikoliv.

A to je podle mě špatně.

Jestliže někdo jde do vrcholové politiky, kde se mu dostane cti vykonávat funkci předsedy komory parlamentu, o premiérovi ani nemluvě,  měl by počítat s tím, že tyto funkce s sebou přinášejí i určitá osobní omezení, jakou neustálá přítomnost ochranné služby PČR bezesporu je. Současné nastavení pravidel, kdy takto vysoce postavení politici mohou z vlastní vůle ochranku odmítnout, považuji na nešťastné a nesprávné.

Podle mě touto samovůlí ohrožují politickou stabilitu země, protože když se stane, a najde se cvok, co na ně spáchá atentát – úspěšný, povede taková situace jednoznačně k politickému zmatku ve státní a ústavodárné správě. Podle mého názoru  tak vysoce postavení lidé prostě nemají právo odmítnout ochranu. Asi by si měli uvědomit, že bodyguardi zde nejsou pro to, aby chránili Nečase, nebo Němcovou jako takové, ale především aby chránili FUNKCE, které tito dva v současné době reprezentují. Je to jako se salutováním u vojáků – zdviženou rukou se nezdraví nějaký ten Terazky, ale ta majorská hvězda na jeho náramenících.

Jistě, v současné době si asi řada lidí klade otázku, jestli by vůbec mělo cenu vynakládat prostředky na TAKOVOU ochranku, jaká se předvedla v Chrastavě, ale to je jen otázka personální, a asi i částečně systémová, nikoliv však otázka nastavených a hlavně PLATÍCÍCH pravidel ochrany ústavních činitelů jako takových.

Ochrana na té nejvyšší úrovni se počítá ročně na jednoho politika  v řádech milionů. Někdo si možná řekne, že pokud Němcová s Nečasem tuto nevyužívají, že státu ušetří.

Možná se to tak může zdát, ale jen do té doby, než si někdo místo plastové hračky nabije skutečného Glocka ostrými, potom bude následná situace mnohem dražší.

A že naši politici zejména v poslední době dělají všechno možné pro to, aby někomu opravdu ruplo v bedně, a na „pravé třetí“ spustila ostrá zbraň, o tom není asi třeba diskutovat…

K článku můžete diskutovat ZDE