Mafiáni, kamarádi a nepřátelé

Současná vládní krize má prozatím tři fáze, přičmež ta poslední je na úplném začátku: Fáze A-ha efektu, fáze nechápavého zírání a konečně snad závěrečnou (i když dosavadní překotný vývoj nedovoluje příliš předjímat) fázi, kterou bych nazval etapou „řešení neřešitelného“. Zkusme zanalyzovat jednotlivé fáze dle jednotlivých aktérů příběhu.

Pro Jaroslava Škárku (nazvěme ho pro potřeby článku bývalým Consiglierim) kauza začala již před delším časem a asi se nedá přesně vystopovat kdy to bylo. Nedávno se bývalý předseda strany a tehdejší výkonný místopředseda rozhodl, že svou stranu opustí a tuto zprávu dokonce vypustil do médií. Pár týdnů poté mu při rozhovoru s reportérkou Respektu „ujelo“, že od Bárty již delší dobu přijímá peníze a pod vidinou anonymity a ochrany zdroje si spokojeně mnul ruce a těšil se, až se začnou dít věci. Tuto přípravnou fázi s možným podtitulem „Král je mrtev, ať žije král“ Škárka dle dostupných informací plánoval a očekával z ní velký užitek. Je otázkou nakolik v tomto případě hraje roli Škárkova domovská organizace VV v Plzni a její možné napojení na dona Jurečka. Jisté každopádně je, že Škárka se jako dlouholetý předseda VV a i později, jako statutární místopředseda, mohl dostat ke značné škále kompromitujících materiálů a využít je ve svůj prospěch. Můj subjektivní názor je, že tajný informátor MF Dnes není nikdo jiný než bývalý consiglieri.

Jeho Aha fáze přišla ve chvíli, kdy Respekt prozradil, že půjde s těmito informacemi na světlo, a že Škárku nehodlá krýt. Evidentně se lekl a evidentně měl důvod. Z jeho mecenáše se během okamžiku stal úhlavní nepřítel a díky informacím, které se nyní dostávají na veřejnost, to rozhodně není nepřítel nijak vlídný. Don Napoleon (opět – pro potřeby článku mi toto označení pro Víta Bártu přijde odpovídající) se nepochybně oprávněně naštval. Mezilidské vztahy ve VV (když už jsme u přejmenovávání, co takhle VKV? ) chvíli už v tuto byly na bodu mrazu. Tomu mimochodem odpovídá i fakt, že don Napoleon týden předtím rozdal minimálně 2 obálky, v neděli v OVM dokonce přiznal, že tyto „půjčky“, jak on částky za loajalitu nazývá, byly tři.

Fáze nechápavého zírání byla pravděpodobně pro Škárku stejná jako pro ostatní aktéry. V pondělí a úterý pravděpodobně nikdo nevěděl, kdo s kým bojuje proti komu.

Don Napoleon měl fázi příprav již poslední 4 roky. Rozhodl se, že ovládne politiku a s pomocí politické moci rozšíří své milované dítko – bezpečnostní agenturu ABL. Vskutku zajímavý plán, punc děsivosti mu dodává, že mu bezezbytku vyšel. Rozházel své lidi po ministerstvech a za pouhý rok nabyl poměrně velké moci. Jeho problémem je, že boj o moc je hra s nulovým součtem, v ekonomii se to nazývá pareto-optimální stav: Aby mohl získat nějakou další moc, musí někdo jiný o moc přijít. Během celého svého angažmá ve vládě působil dojmem rozumného a velice schopného člověka, který po dlouhé době přinese změnu na ministerstvo dopravy i na vnitro, které změnu skutečně nutně potřebovali. V posledních měsících se dokonce zdálo, že si přestal hrát na schovávanou a začal se chovat jako sebevědomý lídr strany. Zdálo se, a není důvod tomu nadále nevěřit, že opravdu zpřetrhal vazby mezi šedou ekonomikou ODS a úředníky na ministerstvech VV. Nahradil je jinými korupčními vztahy, ale tyto vztahy se samozřejmě s delším časem upevňují, harmonizují a zefektivńují. Naopak jejich zpřetrhání tuto chobotnici načas ochromí a její opětovné zformování zabere určitý čas. Tedy – I toto angažmá VV ve vládě české kotlině pravděpodobně spíše prospělo. Navíc velká část protikorupční strategie vlády byla v gesci VV a věřím tomu, že je chtěli skutečně také prosadit. Byla to totiž jejich jediná šance na úspěch v budoucích volbách. Za všechno můžeme jmenovat nový zákon o veřejných zakázkách, regulaci lobbingu nebo zefektivnění práce protikorupční policie.

Na druhou stranu jakékoliv veřejné působení kohokoliv z ABL a jeho okolí je naprosto vyloučeno. Není možné aby Bárta, John, Dobeš, Babák, Vysloužil, Klasnová, Paggio a další byli součástí PSP ČR, neboť jsou to lidé, kteří prokazatalně předali úplatek (Bárta) nebo alespoň vehementně hájí člověka, který tento úplatek předal. Jsou-li obvinění takto závažná a důkazy takto přesvědčivé, nepůsobí příliš věrohodně, když tito lidé bez přemýšlení řeknou že jejich Capo di Tutti Capi Napoleon je nevinný a za všechno mohou ti zlí zrádci. Tito lidé jsou evidnentně pouhými sluhy v propracované hierarchii VKV-ABL, jejíž působení v současné koalici i poslanecké sněmovně je neslučitelné s demokratickými principy.

Na druhou stranu, ani bývalý consiglieri Škárka nemá žádné morální právo zůstat poslancem. Tento člověk se veřejně doznal k přijímání nemalých částek již od října minulého roku. Minimálně tento svůj vedlejší příjem nedanil, ale spíše je normálně zkorumpovaný, tedy prachsprostý zloděj. A lidé s takovým morálním kreditem (podepřeným důkazy, které paradoxně sám Škárka podal na policii) nepatří do parlamentu.

Pokud se ve vedení strany udrží současné vedení, což považuji za nepravděpodobné, protože tíha důkazů síli a stejně tak sílí i touha zbytku politické scény využít situaci a zaplnit potenciální mezery na vnitru a dopravě.

V jedné věci májí John s Bártou pravdu. Jejich nástup na tato ministerstva určitě sebral příležitosti zavedeným kartelům, či chceme-li kmotrům nebo dinosaurům. Proto jsem přesvědčen, že v současné situaci již si ODS (a možná ani TOP 09 s tajemníkem Severou) nenechá tuto příležitost utéct mezi prsty, a místo nových pořádků agentury ABL zavede opět pořádky staré. Z bláta do louže.

Nyní začíná etapa „řešení neřešitelného“: Na jednom pólu stojí Kristýna Kočí, Jaroslav Škárka, Stanislav Huml a možná Jana Suchá, na straně druhé se urputně drží Don Napoleon se svými věrnými noshledy Radkem Johnem, Michalem Babákem, Radimem Vysloužilem a samozřejmě donnou Klasnovou. Na jakou stranu se přidá zbytek členů klubu zůstává samozřejmě velkou otázkou.

Jedině o Kristýně Kočí, Stanislavu Humlovi a Janě Suché se nedá s jistotou říct, že by v kauze zradili své protikorupční ideály. Ostatní pravděpodobně (17 z 19ti přítomných poslanců hlasovalo pro, 2 se zdrželi) hlasovali pro vyloučení Kristýny Kočí z poslaneckého klubu z velmi pofidérních příčin.

Jedna věc je jistá: Nečasova vláda pozbyla poslední zbytky legitimity v boji proti korupci. Dvě vládní strany jsou zapleteny do otevřených kauz, probíhajících v rámci této vlády. Jedna z těch stran se dostala do parlamentu jen díky své protikorupční rétorice o dinosaurech, ale bohužel při první konfrontaci s korupční realitou minimálně 17 z 24 poslanců selhává. Capo di Tutti Capi don Napoleon je evidentně cynik.