Bankovní krize na severozápadě Evropy
Rozdíly ale byly patrné už tehdy. Irové vsadili spíše na domácí trh – propukl zde masivní boom investic, postavený především na expanzi realitního sektoru. V Irsku rostlo obrovské množství nových staveb a ceny nemovitostí šplhaly do nevídaných výšin. Velkou část z těchto projektů financovaly právě irské banky, jejichž zdraví do značné míry záviselo na vývoji trhu.
Na druhou stranu, Islanďané profitovali především díky vysokým úrokovým sazbám, které lákaly zahraniční kapitál do islandských bank. Například celková aktiva největší islandské banky Kaupthing mezi lety 2003 a 2007 nabobtnala více než 10x (měřeno v USD). Díky přílivu kapitálu ze zahraničí rostla kupní síla islandské koruny a Island se začal prosazovat svými investicemi v celém globálním finančním světě, včetně amerického trhu finančních derivátů. Stát, jehož dosavadní hlavní konkurenční výhoda byla postavená na rybářském průmyslu a levné termální energii, se začal věnovat finančnictví.
Jak trefně poznamenal Micheal Lewis v knize Boomerang: „Zatímco Islanďané dobyli pomocí vypůjčených peněz zahraničí, Irové s cizími penězi dobyli Irsko“. V obou zemích významně narostl podíl zahraničního kapitálu na celkové prosperitě. V době před krizí ale jen málokoho zajímalo, co by se stalo, kdyby zahraniční investoři svůj kapitál zase stáhli. Když v roce 2008 naplno propukla finanční krize, černý scénář se bezezbytku naplnil – investoři z celého světa stahovali kapitál z rizikovějších destinací do tzv. bezpečných přístavů. Irské a islandské banky se ze dne na den ocitly prakticky bez prostředků, nohy jim podlomil i obrat na irském realitním trhu, resp. amerických a globálních finančních trzích obecně. Ačkoliv byly oba státy před bankovním kolapsem v podobné situaci, dramaticky se lišily ve způsobu jeho řešení.
Irská vláda se za závazky domácích bank zaručila a de facto tak jejich dluhy převzal státní rozpočet. Naopak Islanďané nechali své banky padnout (zlí jazykové tvrdí, že jim nic jiného nezbývalo, protože dluh, který banky vytvořily, byl na ekonomiku 300 tisícového Islandu jednoduše příliš velký). Ani jeden ze způsobů řešení není dokonalý. Irský přístup podporuje morální hazard a extrémně zatěžuje státní rozpočet. Státní dluh Irska činil v roce 2007 24 % HDP. V roce 2013 byl už však státní dluh podle oficiální statistiky více než pětkrát vyšší. Naopak islandský přístup ohrožuje reputaci Islandu jako celku.
Podívejme se, jak jsou na tom obě ekonomiky o pět let později. Rychlý pohled na růst HDP nedává příliš mnoho informací – obě země se pomalu dostávají zpět k růstu a nejhorší turbulence snad mají za sebou. Zajímavější je ale pohled na „mezeru výstupu“ (output gap). OECD pravidelně publikuje statistiky o potenciálním (tedy dlouhodobě udržitelným při plném využití disponibilních zdrojů) vývoji HDP pro ekonomiku.
Srovnáme-li tento potenciální produkt s realitou, můžeme zjistit mezeru výstupu, neboli jaké ztráty ekonomika utrpěla oproti svému potenciálu. Suchá čísla říkají, že kumulativní ztráty v poměru k HDP jsou v Irsku cca 2x vyšší. Irsko během 4 roky trvající krize oproti svému potenciálu nevyrobilo výrobky v hodnotě více než čtvrtiny ročního HDP. Na Islandu prudce depreciovala koruna a ekonomika se díky tomu mohla pružněji přizpůsobit. Díky tomu islandské ztráty činí „jen“ necelých 15 %. Island se dříve než Irsko odpíchl ode dna a na cestě za budoucí prosperitou je o kousek dále než Irsko.
Podívejme se ale také na druhou stranu – důvěryhodnost. Island se umožněním bankrotu velké části bankovního sektoru zdiskreditoval na mezinárodním poli. Ekonomové si stále a znovu připomínají, že důvěryhodnost je ta nejcennější hodnota, jakou může ekonomika získat a že znovu nastolení důvěry trvá dlouhou dobu. Islandská ekonomika tímto krokem mohla na dlouhou dobu podvázat růst. Jako měřítko „důvěry“ se dají použít swapové úrokové sazby – tedy za jakou cenu jsou banky ochotny převzít úroková rizika podniků. A tyto sazby jsou na Islandu 5x vyšší, než v eurozóně. Island prožívá hlubokou krizi důvěry.
Není tedy jednoznačné, kterou cestou se země měly vydat. Přejme jim ale tu cestu co možná nejúspěšnější.
psáno pro měsíčník EU Office České spořitelny
Vít Macháček
Hledání nového paradigmatu
Tento článek byl napsán jako příspěvek do Debaty Jana Macháčka: http://ceskapozice.lidovky.cz/debata-jana-machacka-ma-makroekonomika-budoucnost-f7y-/debata-jana-machacka.aspx?c=A150415_103755_machackova-debata_lube
Vít Macháček
Jaké jsou vyhlídky českého hospodářství na příští rok?
Vkládám příspěvek do aktuální Macháčkovy výměny ode mne a Honzy Jedličky z EU Office České spořitelny.
Vít Macháček
Kdy už bude nuda?
ČNB sáhla v rámci měnové politiky po bezprecedentním kroku . V dosud nevídané míře začala intervenovat na měnovém trhu s cílem oslabení koruny - během několika týdnů nakoupila přes 200 miliard EUR, aby udržela svůj inflační cíl 2 % a zvýšením cen pomohla ekonomice. Nejviditelnějším důsledkem tohoto kroku je zvýšení cen importovaného zboží a v důsledku inflace i zdražení celého spotřebního koše. Sám guvernér ČNB Miroslav Singer veřejnosti vzkázal, že „levněji už nebude“.
Vít Macháček
Odhady českého HDP a stádový efekt
„Možná vás zklamu, krize nám nehrozí“. To jsou slova tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, které řekl v říjnu 2008. Zatímco na obou březích Atlantiku se politici i byznysmeni modlili, aby se neopakovala Velká hospodářská krize, čeští představitelé se dušovali, že bohatnout určitě nepřestaneme, jen porosteme o trochu pomaleji. V následujícím roce 2009 se česká ekonomika propadla o 4.5 procentního bodu a od té doby má k „pomalejšímu bohatnutí“ poměrně daleko.
Vít Macháček
Chudý sever proti bohatému jihu?
Na začátku dubna prolétl mediálním světem šokující titulek: Němci, kteří největší měrou platí průšvihy po celé eurozóně, jsou z celé eurozóny nejchudší. A ukázala to studie srovnávající bohatství domácností na vzorku 62 tisíc respondentů, a to z velmi důvěryhodného zdroje – Evropské centrální banky. Byly titulky oprávněné? Nebo jde spíše o novinářskou bublinu, která nemá s realitou příliš mnoho společného?
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Bohoslužba před bitvou. Ukrajinští kaplani kážou, i válčí s puškou v ruce
Záporoží (Od zpravodajů iDNES.cz) Reportéři iDNES.cz se vypravili na Ukrajinu za vojáky, kteří bojují proti Rusku. Stres a strach jim...
Kvůli změnám klimatu nepřibývá tornád, jen se více dokumentují, říká expert
Tornáda jsou nedílnou součástí počasí v České republice a v průměru meteorologové zaznamenají jedno...
Naši dinosauři umí čůrat ve stoje, páření se ale vyhýbáme, říká zakladatel parku
V „dinosauřích“ zábavních parcích sítě DinoPark najdou návštěvníci věrně zachycená prehistorická...
Děti si hrály na střeše haly u Stuttgartu, čtyři se ze sedmi metrů zřítily
Čtyři děti se v sobotu večer v Remshaldenu nedaleko Stuttgartu na jihozápadě Německa propadly...
Klempíř - Pokrývač do Německa
Arcon Personalservice GmbH
nabízený plat:
75 260 - 90 320 Kč
- Počet článků 14
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 851x