Máme chvilku do voleb a docela se vyprofiloval postoj českého voliče, se kterým půjde k urnám. Nuže:
Český volič je přesvědčen, že za socialismu bylo celkem fajn.
Komunisti měli jakýsi bezedný prácojem, ve kterém stačilo zalovit a každý měl práce, kolik chtěl. Práce bylo dokonce tolik, že ten, kdo ji neměl, mohl skončit i ve vězení. A nebylo málo těch, kteří tam proto skončili.
Práce bylo dost, protože se nekradlo a ČSSR patřila mezi nejvyspělejší země světa. Vyráběli jsme tolik oceli, že jsme byli druzí na světě v její výrobě na jednoho obyvatele. Výroba oceli byla pro ČSSR výhodná, protože byla energeticky velmi náročná, spotřebovalo se při ní spousta uhlí a elektřiny. Elektřinu bylo nutno vyrobit, uhlí vykopat a převézt přes půl republiky, železnou rudu ze SSSR dokonce přes půl světa. To přinášelo další nekonečné pracovní příležitosti.
Byli jsme natolik vyspělí, že jsme jediný model státní automobilky Škoda Favorit mohli vyrábět hned ve třech karosářských variantách.
Dokonce naše továrny byly schopny vyrábět takové složité elektrotechnické výrobky, jako je barevná televize. A kdyby nedošlo ke zločinnému převratu v roce 89, vyráběli bychom i osobní počítače. Ve Zbrojovce Brno už měli připravený projekt na výrobu 16bitového počítače s procesorem ekvivalentním Intelu 286, který by byl spuštěn již v roce 1992, a jistě by byl natolik úspěšný, že by se vyráběl dodnes.
Nekradlo se, všichni byli na sebe hodní, nic si nezáviděli, nebyla korupce a protekce.
Všichni měli zhruba stejně, nebáli se o práci, měli sociální jistoty, a kdo chtěl, mohl kdykoliv k moři do Rumunska nebo Bulharska. A když na tom mermomocí trval a neměl nějaký škraloup, mohl jet i do Jugoslávie, ale jestli si někdo myslí, že to bylo nějaké bůhvíco...
Potraviny byly natolik poctivé a zdravé, že nebylo třeba na obalech uvádět drobným písmem, kolik obsahují Éček. Jogurt byl prostě jogurt, máslo bylo máslo, všude všechno stálo stejně, nebylo třeba sledovat nekonečné letáky slev a chodit pro mlíko sem a pro chleba zase támhle. Pomeranče byly až z Kuby (kdepak dneska jsou?), a mandarink taky neznali jen z vyprávění. Když byl vedoucí zeleniny dobrák, rozpočítal je tak, aby se dostalo na každého ve frontě.
Stát stavěl byty a ty rozdával zadarmo, zadarmo bylo i zdravotnictví, jedno z nejlepších na světě. A komu nestačilo, od veksláka vždycky nějak sehnal pod rukou kvalitní švýcarský lék. A když strčil primáři něco do kapsy, měl i celkem naději, že se uzdraví.
Dobře fungovalo i školství. Vychovávalo jen potřebné odborníky s vysokým morálním kreditem. Nespolehlivé vyřazovalo. A když se správná obálka vsunula do správné kapsy, děcko se dostalo i na přeplněný obor.
Zemědělství bylo výkladní skříní. Vyrábělo se tolik potravin, že jich byly plné popelnice. Mohlo se jimi plýtvat dle libosti. Chlebem a jablky se krmila prasata. Ceny potravin byly tak nízké, že ani zdaleka nepokrývaly náklady na jejich výrobu.
To vše hradil velkodušný stát z peněz, které měl ukryté v penězojemu, hned vedle prácojemu....
Pak ale přišlo zvonění klíči a Klaus s Kalouskem penězojem a prácojem ukradli a kdesi ho ukryli, aby se jen oni měli líp, než ostatní.
Ale komunisti, Okamura a Babiš moc dobře vědí, kam ti proradní pravičáci penězojem a prácojem ukryli, a až tito pánové a dámy vyhrají volby, zase je slavnostně s lidmi a pro lidi otevřou a bude líp.
To si přeje 85 % lidí. Ten zbytek, to jsou právě ti, co zvonili klíčema. Pravičáci, zloději, korupčníci.
Nuže, vzhůru k volbám, soudruzi lidi!
