vyslechl jsem si Váš projev, který jste přečetla s kamennou tváří beze slz či jiné stopy emocí, jež by byly v takové situaci na tváři opravdu milující manželky zřetelné.
Ano, nemáme radost z toho, že Váš manžel leží v nemocnici a podrobuje se dlouhodobé léčbě.
Věřte, že mnohým z nás to již za ty čtyři dny došlo. Nikdo z nás ani nepotřebuje vědět, kolik a jakých nemocí ho v jeho věku trápí. Vězte, že v tom není sám.
Dokonce si troufám tvrdit, že většině z nás je skoro jedno, co bude s Vaším manželem. Tak jako jemu vždycky bylo jedno, co bude s námi. Měl nás za nepřátele, snažil se nás urážet a dehonestovat. Byl to on, kdo uklidil intelektuály do "pražské kavárny", označil je za "lepšolidi", některé pak za "žumpu". Dělal všechno pro to, aby národ rozdělil, a ty, kteří ho nevzývají, ponížil.
Paní Zemanová, naší jedinou starostí v této chvíli není budoucnost rodiny Vaší, ale rodin našich. A chceme, aby o ní rozhodoval člověk příčetný, duševně schopný, který se orientuje v prostoru, v čase a ve své roli. Člověk, který unese odpovědnost, která jeho kroky, jež musí v blízké budoucnosti udělat, provází.
Pokud Váš manžel takovým člověkem je, postarejte se, aby to dal zcela průkazně najevo. Pokud ne, postarejte se, aby důstojně odešel z politické scény, stáhl se do ústraní a přenechal funkci těm, kteří to zvládnou.
Nic víc od Vás nežádám.
Váš spoluobčan
Lumír Vitha
