Co se děje na poli - slunce pálí, vítr fouká

Z hlediska počasí se může zdát, že přicházím s křížkem po funuse, ale vzhledem k tomu, že nedávné Máte slovo a následný rozhovor s expertem na bioklima tohle téma rozvířily, myslím, že není zas tak mimo mísu se připojit.

Doba je taková, která přeje byznysu. A ten se nevyhýbá ani zemědělství. I zemědělec je podnikatel, i on chce levně vyrobit a dobře prodat, i on chce svoje zisky. Dělají to tak všichni, tak proč zrovna do zemědělců se v poslední době všichni navážejí (jak ostatně ve zmíněném rozhovoru naznačil ten pan expert)?

Je to proto, že zatímco ostatní byznysmeni si opatří naleštěnou kancelář, nebo si za městem postaví hranatou šedivou kostku, což obojí se po amortizaci prostě strhne a vymění, zemědělec pracuje s krajinou. Ano, vnímám, pracuje hlavně s půdou, ale půda snad není součást krajiny? Ale je, je to dokonce její podstata! Půdu nelze amortizovat, nelze ji vytěžit, vyčpělou a zastaralou odvézt na skládku nebo do spalovny a nechat si poslat padesát vagónů čerstvé a lepší.

Takže zatímco ostatní byznysmeni prodí publikum maximálně tím, že chodí v drahých oblecích, jezdí v drahých autech a staví sousedům za plotem hranaté ohavnosti, zemědělci mění krajinu. Mění ji tak, aby jim co nejméně překážela. 

Máš málo lidí? Kup si silnější traktor a za něj širší a větší nářadí. Že se s ním po úzké cestě nedostaneš na pole? Tak tu cestu rozšiř! Vytrhej stromy a keře, srovnej to mulčovačem a je po problému. Máš mokro na poli? Natáhni meliorační trubky, vydláždi a narovnej koryto potoka a máš po problému. Ostatně začali s tím - a dost masivně -  už hospodáři za první republiky. Že musíš každou mez složitě objíždět přes už obdělané? Že musíš pořád balit a rozbalovat ramena postřikovače, abys je o něco neulomil nebo abys nepostříkal něco dvakrát? Spoj pozemky, jdi do větších ploch a je po problému! Že máš na poli hraboše? Nasypej tam Stottux a je po problému.

Jenomže silnější a větší traktory musí přenášet větší výkony a tím degradují půdu utužováním v horizontálním směru. Půda se agreguje do malých mrtvých hrudek s vlastnostmi kamene. Likvidace vegetace podél cest (kterou masivně provedli komunisti hlavně v 50. a 60. letech) znamená odstranění překážek pro vítr, odstranění přirozených ochlazovačů krajiny (půda krytá stromy nebo keři může být až o 20 Kelvinů - nebo stupňů Celsia, to je jedno - chladnější než půda holá) i hnízdišť a norovišť predátorů živících se polními hlodavci. Přirozené překážky jim také pomáhali lépe vyznačit bránit svá loviště. A lépe je využívat. Kde se mají tito živočichové uhnízdit, když na sebe vidí? Musí být neustále ve střehu, ve stresu, to zhoršuje jejich zdravotní stav a zkracuje produktivní život.

Rozsáhlé plochy čítající i kilometry čtvereční bez stromů a keřů  slunce snadno ohřeje. Od nich se ohřeje vzduch a začne stoupat vzhůru. Na jeho místo se tlačí studený, ale ten ochlazuje jen okraje ploch. Ačkoli postupuje dále směrem ke středu takové plochy, je stále teplejší a tudíž méně ochlazuje. Důsledkem to je, že středy odkrytých ploch se ohřívají na nebývale vysoké teploty, vzduch nad nimi rychleji stoupá, na jeho místo se rychleji tlačí jiný. Rychlost větru roste, vítr s sebou bere vodu i půdu. Navíc s rostoucí teplotou stoupá absorpční schopnost vzduchu, takže čím je vzduch teplejší, tím více vody se do něj "vejde". Stoupající teplý vzduch prohřívá i vyšší vrstvy atmosféry, takže voda později kondenzuje. To už bývá ale odnesena prouděním, které je v těchto výškách také poměrně rychlé.

Obnova stromů a keřů podél cest, rozčlenění velkých sto a více hektarových pozemků na menší, jejich důsledné ohraničení pásy keřů a stromů sníží teplotu krajiny a vytvoří překážky pro vítr. Chladnější vzduch nenasaje tolik vody, pomalejší vítr ji neodnese daleko, voda zkondenzuje v nižších výškách a spadne blízko místa, odkud se odpařila.

Predátoři budou mít bezpečnější a četnější hnízdiště, menší ohraničená loviště, bude jich víc a budou tedy intenzivněji lovit.

Čtyř a více honový osevní postup se zařazením jeteloviny přinutí zemědělce k hluboké orbě (cca 30 cm) alespoň jednou za dva - tři roky. Tím se naruší přirozená noroviště hrabošů, kteří norují 30 - 50 cm pod povrchem. Dnešní škrábání půdy po zádech se zpracováním do max. 15 cm jim nijak neškodí, na obrovských pláních nemají nepřátele, zato mají všude dost potravy.

Suma sumárum - rozdělení krajiny krajině jednoznačně prospěje. Ale nemůžeme chtít po zemědělcích, aby s tím  začali sami, jen tak, sami od sebe. Je k tomu třeba vytvořit ucelený národní program, který bude zemědělce motivovat k ochraně krajiny a který jim uhradí náklady s tím spojené. Zemědělci mají právo na zisk a my všichni zase na zdravé prostředí. Vždycky bude záležet na tom, čí zájmy aktuální vládní garnitura zastupuje.

Autor: Lumír Vitha | pátek 13.9.2019 8:40 | karma článku: 22,77 | přečteno: 467x