Glyfosát mezi vědou a konspirací

V době, kdy pouhé slovo hrozí přerůst v reálné zlo, by všichni nositelé určité autority, vědci, novináři, politici, měli zvažovat, jakého džina vypouští mezi dav. Například když se to týká glyfosátu, látky na hubení rostlin.

Čas od času některý z akademiků neodolá nutkání stát se novým Ignácem Semmelweisem (1818-1865). Pro objasnění. Jednalo se maďarského lékaře, který si všiml souvislosti mezi vysokým výskytem případů tzv. horečky omladnic a vyšetřováním rodiček lékaři a mediky přicházejícími přímo z pitevny. I když jeho opatření v podobě mytí rukou chlorovým vápnem vedlo k řádově nižšímu počtu úmrtí žen, většina kolegů mu nevěřila. Byl cílem neustálých útoků, které jej přivedly až do ústavu pro choromyslné. V současnosti se do podobné role stylizují bojovníci proti glyfosátu, látky na hubení rostlin.

Vědec by měl ve svých vyjádřeních vycházet z pramenů, které vznikají exaktními postupy podrobenými oponentnímu řízení a doprovázeny statistickými výstupy ve smyslu „za těchto dávek se výskyt zvyšuje o x procent“. Není zde místo pro „může způsobovat“, či „může být jedním z důvodů“, ani na bulvární přirovnávání mezi chemickou bojovou látkou VX a glysofátem. Methanol, po jehož požití v Česku nedávno zemřelo na 50 lidí, se od ethanolu, který konzumujeme s takovým nadšením, liší pouze o dva atomy vodíku a jeden atom uhlíku. Strukturu, dokonce i chuť mají setsakra podobnou. Stejně tak není správné od vědce, pokud má dostát významu tohoto slova, šířit teorie o spiknutí nadnárodních firem, o účelovém chování politiků či šermovat slovy jako karcinogenní, když současně nepřichází s důkazy, jak se mění pravděpodobnost onemocnění. Zvýšené riziko rakoviny (hrtanu) totiž hrozí i těm, kdo pijí horké nápoje.

Všechny nevědecké prohřešky dávají vzniknou zástupům vyznavačů konspirace. Ti usínají s alobalem na hlavě, lijí ocet kolem domu a vyrábí (zatím jenom modely) šibenic, pro „politickou verbež“, která podle jejich názoru celé toto spiknutí kryje. Až skutečně přijde vlk, nikdo po tolika planých varováních nebude ničemu a nikomu věřit.  V době, kdy pouhé slovo hrozí přerůst v reálné zlo, by všichni nositelé určité autority, vědci, novináři, politici, měli pečlivě zvažovat, jakého džina vypouští mezi dav.  

 Za rok se v Česku spotřebuje asi 750 tun herbicidu Round Up (vrchol spotřeby činil 900 tun za rok). Například řepková pole zemědělci před sklizní stříkají, aby rostliny uschnuly "ve stoje". Touto výrobou tzv. alternativních paliv údajně zachraňují svět. Paradox dnešní doby spatřuji v tom, že jako daňoví poplatníci masivně dotujeme největší znečišťovatele a ničitele přírody (zemědělce), aby nám ještě ve větším měřítku a účinněji mohli škodit.

Z hlediska předběžné opatrnosti by se glyfosát neměl užívat k účelu „usmrcování rostliny na poli“. Stejně, jako by se měly zastavit dotace do zemědělství, obnovit v krajině historické cesty ve vlastnictví obcí a ustat užívání nepronajatých pozemků, protože v zájmu záchrany půdy je potřeba „jezeďákům“ rozbít širé lány.  

Jestliže evropské agentury (stejně tak ve Spojených státech jako Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) na rozdíl od Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí WHO (Světové zdravotnické organizace) prohlásily glyfosát za bezpečný a členské země Unie odhlasovaly jeho další používání, není to důsledkem nějakého spiknutí, ale vědeckých studií a důkazů. A kdo chce seriózně oponovat, musí argumentovat stejnými prostředky. Ne každý, kdo říká něco jiného než autority je  hoden řádu Ignáce Semmelweise. 

(vyšlo v Lidových novinách 16.12.2017)