Budování fabriky není zárukou úspěšného budování státu

Když se vrátím do současného politického provozu, existuje zde jedna síla, která říká „ano, bude lépe“. Jedná se o hnutí ANO 2011. Co mi ale chybí, tak v čem, pro koho a jak se toho dosáhne. Nějak není slyšet nabídky ANO, pojďte s námi do vlády, která bude mít ty a ty programové priority.

„Ne, nejsem populista, naopak jsem pragmatik,“ odmítl Andrej Babiš v rozhovoru pro CNN názory, že hraje s populistickými kartami. Řekl také, že jeho hnutí se soustředí na politiku zdravého rozumu a řešení problémů. (Zdroj: zprávy idnes)

Nemohu si pomoci, ale pro mě osobně slova pragmatismus a populismus do jisté míry splývají, i když uznávám, není úplně totéž. Jestliže chci pragmaticky získat co nejvíce volebních hlasů, musím vyjít vstříc přání co největšího počtu voličů. Jenže ne vždy je přání voličů to správné.  Jak říká agent K ve filmu Muži v černém: „Člověk je tvor chytrý, lidé (ve smyslu davu) jsou nebezpečná, hloupá zvířata“. Hlas lidu není hlasem Božím. Prostou volbou se k moci dostali jak nacisté tak komunisté. Proto je tak důležitá na vládě a parlamentu nezávislá soudní moc a proto existují soudy poslední instance posuzující soulad parlamentem přijatých norem se základními lidskými právy. 

Nezávislí soudci představují jedinou autoritou, před kterou i politici musí sklonit hlavy, a to je pro ně naprosto nesnesitelné. Proto vítají sebemenší příležitost justici před veřejností pomluvit a oslabit, v Česku, Polsku, Maďarku stejně jako ve Spojených státech.  Proto se snaží si tento pro ně nepříjemný element podmanit v rámci "reformy" justice (jako v Polsku) nebo jej někdy rozeženou policií či armádou. (více o důležitosti justice).

Co se týká účast podnikatelů v politice, nedává záruku naprosto ničeho. Jejich podnikatelský úspěch může být dílem nikoliv nějaké výjimečnosti, ale štěstí nebo je založen na náhodě "ocitnout se ve správnou chvíli na správném místě“, na efektu "sněhové koule", kdy se na prvotní úspěch nabalují další, banky i úřady jsou vstřícnější a vstřícnější, konkurenti bázlivější...... To že někdo vybudoval velkou fabriku z něj v žádném případě nedělá politika, kterého je nutné slepě následovat. Co kdy přečetl, jaké má názory, ideje, zásady? Spíše klesá obezřetnost veřejnosti k tomu co dělá a říká právě proto, že je obklopen aurou úspěšného podnikatele. Přece když to říká tak úspěšný člověk, musí na tom něco být. Chtěl bych připomenout účinkování miliardáře Michaela Bloomberga, který jako starosta New Yorku prosazoval různé hloupé nápady, mimo jiné zdanění sladkých limonád. Nebo co říci na extempore Jiřího Hlavatého, majitele společnosti Juta, a.s., který se nechal ze senátora zvolit na poslance (aniž by věděl, že tím mu zaniká mandát senátora), nadal voličům, že jej kroužkováním zvolili a rozhodl se opět kandidovat na senátora.  

Vlastnosti hodící se do podnikání mohou být v protikladu s tím, co je potřeba v politice. Podnikatelé mají problém respektovat názory druhých, frustruje je odpor části veřejnosti, politických oponentů i šťourání svobodných medií, kterým jako ve své firmě nemohou zavelet.  Spíše je zde vyšší riziko udělat „deal“ s kýmkoliv, protože obchody se také uzavírají bez ohledu na ideologické názory zúčastněných stran. Právě Donald Trump je děsivých příkladem neznalého, mstivého, bezzásadového byznysmena s přerostlým, nezvladatelným egem. Lze jenom doufat, že česká politika už nikdy nenajde svého Trumpa a současný český Trump, který sedí na Hradě již nebude zvolen.  

Nabídku Andreje Babiše vstoupit do vlády odmítli rektor Janáčkovi akademie múzických umění v Brně Ivo Medek, Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, rektor Masarykovy university Mikuláš Bek. Varováním jim je osud Jiřího Zlatušky, bývalého rektora Masarykovy university v Brně který kandidoval za ANO a za čtyři roky jednak nebyl osloven s tvorbou programu a také vypadl z kandidátky. Stejně tak Pavla Teličky, dnes europoslance, který byl jako figura dobrý pro lákání hlasů, ale následně zjistil, že jeho názory jsou pro ANO naprosto irelevantní. 

Na druhé straně je pro veřejnost zdánlivě nepochopitelné odmítání ODS, Pirátů, STAN, TOP  09, KDU-ČSL, ČSSD jednat o vládní spolupráci. Pro mě jde naopak o nevídanou ukázku zásadovosti. Co by měli ve vládě jako dělat? Dostanou ministerské prebendy, služební auto, řidiče a co dál? Pro ANO se ihned stanou kusem hadru, s kterým lze mávat podle libosti. Dobře, podle obecného mínění by všichni poslanci měli pracovat „aby bylo lépe“. Ale co to znamená? Pro jednoho se jedná o vystoupení z Evropské unie a NATO, pro druhého větší integraci, přijetí eura a budování transatlantických vazeb.  Samozřejmě, že se tyto strany bojí, aby je ANO ve vládě „nevysálo“ jako se to v minulosti stalo ČSSD a KDU-ČSL. Jistě svoji roli hrají i stálé útoky ANO na standardní strany a snaha o škodolibý revanš ve smyslu: „Tak se nežvaň a makej.“ nebo „Joj, ono ti to bez nás nejde? To máš ale blbé.“. Uvědomme si také, že zde nemáme nějakou novou Národní frontu (pro mladší ročníky, jednalo se o sdružení úředně povolených politických stran, které bylo založené pod záminkou převzetí řízení státu po II. světové válce – (více v odkazu), kdy se všechny strany musí sdružit a společně pracovat pro blaho národa. Stejně tak představitelé ODS, Pirátů, STAN, TOP  09, KDU-ČSL, ČSSD nejsou něco jako zaměstnanci Agrofertu, kterým jde přikázat účast na timebuildigu nebo poradě.  Podívejme se do Německa, kde jak se zdá, zkrachovala jednání o sestavení vlády a zřejmě se budou konat nové parlamentní volby. Nic povznášejícího, ale tak již to v demokracii chodí.  

Na druhé straně, strany nacházející se „v úprku do opozice“, nedokážou veřejnosti prodat svůj postoj. Dělají stejnou chybu jako ANO. Žádná neřekla své podmínky účasti ve vládě, i kdyby měly znít jakkoliv ultimativně. Nad tímto gambitem se vznáší jako temný mrak vyhrůžka, že pokud si s Andrejem Babišem nebude nikdo chtít „huát“, přitvrdí důraz na svoji roli mučedníka, spasitele, přejde do modu „ber kde ber“ a přizve do vlády  komunisty a okamurovce. Snad jsou ale všechny tanečky na toto téma jen blufováním a Andrej Babiš i nově zvolení poslanci ANO si uvědomují, že legitimizovat tyto extremistické strany účastí na moci, by bylo pro demokracii a svobodu v Česku zničující.