Jak jsem se bála o svůj život
internet
Já stále přežívám bez pepřícího spreje, odmítám psát sms: "Mami, jsem doma," a nikoho nenutím, aby pro mě chodil. Pořád si sebekriticky říkám: "Kdo by chtěl znásilnit zrovna mě?" a spoléhám na svoje štěstí, že propluji životem bez větších zranění.
Nadpis ovšem napovídá, že i mě jednou dostihl ten svíravý pocit hrozícího nebezpečí. A nebylo to ani v Praze, ani v Anglii, ale na našem malém městě, kde každý zná každého alespoň z drbů. Jedenáct hodin večer, autobusová zastávka. "Ježiši, Pisoja," řeknu, když za okýnkem rozeznám řidiče, který mě asi deset let vozil na trase domov - škola. Vedle sebe jsme pomalu stárli, každý den přijel pozdě, každý den vypadal, že v noci nespal. Po třech letech jsme se opět potkali. V autobuse jen on a já.
"Dobrý den, jednou Protivín," říkám já.
"Jako celej?" ptá se on.
"Jako celej," říkám já, udivena jeho familiárností a opomenutím pozdravu. Vítej doma, říkám si a šupajdím si to do druhé poloviny autobusu, abych byla co nejdál. V autobuse je samozřejmě zhasnuto, příjemná intimní atmosféra svádí zabořit se do sedadla a jen tak zbůhdarma čučet z okýnka.
Po pár metrech si uvědomím, že autobus jede úplně jinam než má. Těžce polknu a vytáhnu mobil. Co to jako je? Rozhlížím se kolem sebe. Autobus ještě chvíli jede a zastaví kousek od nějakých stromů. V ten moment už mám hlavu plnou všech scénářů z Komisaře Rexe, Akty X, Kobry 11, Na stopě... Zabije mě? VYhodí mě ven z autobusu a znásilní mě? Rozřeže moje tělo na několik kusů a hodí je do řeky nebo spálí? Hodí po mě dlažební kostkou, až budu utíkat? Doplazím se pro pomoc i bez nohou?
Řidič začne přepočítávat peníze a pak se zvedne ze sedadla a obleče si bundu. Bude mi za ten sex platit? Co to je za divnost? Na mobilu už píšu 158, ale samozřejmě už dopředu vím, že to mi nepomůže, protože mi řidič vyrve mobil z ruky a rozšlápne ho... Tohle všechno si představuju. Řidič z ničeho nic otevře přední dveře autobusu, vystoupí a zase je zavře. Zůstávám v autobuse sama a přemýšlím, jestli se protáhnu ven tím malým okénkem.
Koukám z okna, jak řidič jde k bankomatu přes ulici. Za pár minutek se vrací a jedeme dál jakoby nic. Jsem v šoku a srdce mi buší jako na prvním randíčku. Za chvíli jsme již na našem maloměstě, které nikdy nevypadalo lépe. Už abych byla pryč, říkám si, ale řidič ani nezajede k zastávce. Zastaví na setmělém, ztichlém náměstí a zepředu na mě volá: "Stačí ti to tady nebo chceš ještě vejš? Jedu až k pivovaru."
Jdu do kolen. "Stačí tady," pípnu neohroženě a jsem ráda, když se dveře konečně otevřou.
Lenka Veverková
Jak jsem málem nejela na výlet
Vzhledem k tomu, že tento článek píšu již ve vlaku, můžeme si všichni zhluboka oddechnout a otřít pot z čela již u úvodních řádků. Pointa, nepointa, na svůj oblíbený film se koukáte stále dokola, i když už víte, jak dopadne. Nicméně, abych udržela jakési potenciální napětí, dosadila jsem do fejetonu detektivní zápletku a čtenáři se tak mohou po vzoru poručíka Colomba či majora Zemana ponořit do pátrání.
Lenka Veverková
Když nemůžu usnout
vstanu z postele a vyndám baterku z tikajících hodin. Když nemůžu usnout, vstanu, v koupelně si natočím vodu do sklenice a vypiju ji. Když nemůžu usnout, zatáhnu závěsy na okně. Když nemůžu usnout, vypnu notebook, protože mě ruší tři žlutozelená miniaturní světýlka úsporného režimu. Vypnu i televizi, na které malý červený puntík svítí jako reflektor.
Lenka Veverková
Jak jsem spustila alarm
V poslední době se mi až příliš často stává, že chci schovat hlavu do písku, otočit se na podpatku a zmizet, nikdy se nevrátit a spálit po sobě mosty. Do bezvědomí se ztrapňuji až příliš často. Jsem pro každou legraci a nevadí mi být veselým kašpárkem pro pobavení vícečlenného kolektivu, ale čeho je moc, toho je občas příliš.
Lenka Veverková
Dál to nepojede
řekl řidič, vystoupil z autobusu a začal něco kutit venku. Ostatní cestující se po sobě vyděšeně koukali a začali vytahovat mobilní telefony, já si otevřela notebook, abych napsala tento článek.
Lenka Veverková
... jen blbni!
zkazíš to všem! - tak se jmenuje výstava Romana Týce v pražské galerii Dvorac Sec Contemporary. Kromě koláží, objektů z drátěného výpletu či dveří nechybí ani pouťový autodrom.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
D35 u Litovle zablokovala nehoda, ze zdemolovaného vozu se vysypal náklad
Cestu po dálnici D35 ve směru z Olomouce na Mohelnici zkomplikovala dopoledne nehoda nákladního...
Summity EU jsou válečné kabinety, nemáme mírovou iniciativu, stěžuje si Fico
Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků...
SPOLU vsadilo na antikampaň. Paroduje heslo ANO a spojuje hnutí s Ruskem
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
KOMENTÁŘ: EU byla naše výhra a šťastné rozhodnutí, byť přinesla i chyby
Česká republika i Evropská unie stály před dvaceti lety před velkým rozhodnutím. Pro obě strany to...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 86
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 10069x
Seznam rubrik
- Aktuální dění
- Art
- Fejetony
- Divadlo
- Filmy
- Fotoblogy
- Hudba
- Humr
- Jak...
- Knihy
- Osobní
- Příběhy
- Rozhovory
- Životní styl
Oblíbené blogy
- Optimistický blog Kláry Mandausové
- Zápisky Terezy Boehmové
- Skvělý Stanislav Wiener
- Klára Hüttlová tak trochu z červené knihovny
- Cestovatel Rudolf Havlík