Kvóty

Když někdo slušně přijde, zaklepe, představí se, předloží doklady své totožnosti a splní jakási rozumná kritéria, tak má jistě v Česku dveře otevřené.

Kvóty

 

Jako neodbytné téma se periodicky vynořuje strašák tzv. kvót na uprchlíky, nitky tady tahají bruselští úředníci, občas se toho chopí šéfové nejvyšší.

Je mi to proti srsti, to aby bylo jasno. Tipuji, že v Česku jsou řádově statisíce imigrantů a to ze všech koutů světa, i Peruánce jsem potkal v noci v šalině, okolo jede malá dodávka a mává na mně kdosi, je to Murat, Čečenec, co je tady s rodinou už roky, moc šikovné dcerušky mají, jeden společenský Mexičan nás dokonce ve firmě vyučoval angličtinu, známý Ind je tady taky s rodinou a maká na výrobě elektronových mikroskopů, vzdělaný příjemný a kultivovaný chlap! Cítíte v tomhle nějaký problém? Já ne, pro mně jsou tito lidé spíš obohacením, přínosem.

O Rusech, Vietnamcích, Číňanech atd. atd. ani nemluvě.

Čili, když někdo slušně přijde, zaklepe, představí se, předloží doklady své totožnosti a splní jakási rozumná kritéria, tak má jistě v Česku dveře otevřené, určitě se časem najde i nějaká ta náruč! :-)

Válečný uprchlík je ovšem jiná káva, i když si myslím, že většina Afričanů pokoušejících své štěstí v Evropě nejsou váleční uprchlíci. S válečným uprchlíkem mám naštěstí bezprostřední zkušenosti, za té nešťastné války v Jugoslávii se jedna uprchlice přičiněním manželky dostala až do naší rodiny, kde na naše náklady strávila skoro tři roky než to tam skončilo a mohla se vrátit a vdát a mít krásně dcerušky a hlavně báječného manžela co rozumí vínům, jazykům a vůbec. Stala se za ty tři roky prakticky členem rodina a příležitostně se navštěvujeme a máme z toho všeho radost. Ovšem od samého počátku nebyly nejmenší pochyby o její identitě, (měla dokonce dva pasy!), poznali jsem její rodinu, celou její dosavadní historii a pocházela vlastně z území bývalého Rakousko-Uherska, čili kulturní zázemí zcela identické s naším. A mluvila česky!

Takže nechápu, co imigranti, o jejichž strastech a problémech čteme, vlastně chtějí, kdo jsou a jak by se s nimi mělo zacházet, jaké jsou jejich vnitřní motivace k tomu, že vezmou uzlík na ramena a vydají se na cestu. Proč jednoduše nezajdou na ambasádu a nepožádají o pobyt, o práci v zemi, kterou si zvolí?

Ano, mohou být zblblí marketingem profesionálních převaděčů, mohou podlehnout vlastním bláhovým představám o Evropě jako ráji s pečenými holuby. Tak jako kdysi důvěřivci přeplouvající Velkou Louži, aby začali nový život v nově objevených krajinách.

Kvóty. Připadají mi lidsky ponižující jak pro ty, kteří budou takto manipulováni způsobem ne příliš vzdáleným od toho, jak pracuje pošta s balíky či zásilkami masových konzerv. Lidé, byť tmavé pleti jsou svéprávné lidské bytosti, kterých je slušné se dotázat, kam pane máte namířeno, jaké jsou vaše představy, jaké jsou vaše sny a tužby krásná paní a podle jejich uvážení a ne podle uvážení bruselských úředníků by měl vypadat jejich další osud. Ponižující mi kvóty připadnou i pro stranu přijímající, málo nadšenou v podstatě nevítanými a nechtěnými hosty, z toho přece nemůže v budoucnu vzniknout nic lepšího než pogromy nebo co já vím?

Chápu ovšem, že příslušníci teutonských kmenů jsou občas posedlí nutkáním manipulovat s velkými anonymními lidskými masami, s potřebou organizovat jejich transporty napříč kontinentem, vlaky hrčí sem a tam a oni si do notýsků zapisují, kolik z kterého nástupiště odlifrovali a kam. Já jim to přeji, ale ty důsledky mohou být hrozné a naprosto zničující. Ti afričtí lidé se tak dostávají na pozici chovanců, o jejichž stravu, ubytování, oblečení se starají vybraní zřízenci, no paralela se zoo mně napadla hned! Když se tehdy emigrovalo do Ameriky, jakou podporu dostávali tehdejší imigranti?? Žádnou, maximálně šípem od Indiánů a přesto nebo jistě právě proto z Ameriky vybudovali to čím dneska je.

Takže na závěr opět říkám, kvóty vymyšlené bruselskými byrokraty jsou ponižující pro obě strany tohoto dramatu, již dnes víme, že ani nefungují (jedině za cenu případné tvrdé internace manipulovaných, fuj!) a že hrají na noty, podle kterých se v minulé Evropě hrála hrozná requiem!

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Vladimír Vérosta | pondělí 4.9.2017 12:48 | karma článku: 30,56 | přečteno: 837x
  • Další články autora

Vladimír Vérosta

O užovkách a o kobrách

4.11.2020 v 7:08 | Karma: 9,13

Vladimír Vérosta

Balada o levém pruhu.

1.9.2020 v 7:22 | Karma: 16,02

Vladimír Vérosta

Daně?

23.5.2019 v 9:19 | Karma: 15,63

Vladimír Vérosta

Fotovoltaika?

13.5.2019 v 7:27 | Karma: 26,97