Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Deník z Če-chanu Den 9 - Jedno velké Déja vu

Připadám si jak v našem oblíbeném filmu Na Hromnice o den více, kde se Bill Murray probouzel pokaždé do stejného dne. Náš život je teď jedno nepřetržité Déja vu. Jeden den jak druhý. 

Jak kdyby se ze tří rozměrů svět smrskl na dva. Jako kdybych žila v nějaké momentce. Já sedím u šicího stroje, je 15:30 a jdu si dělat ke svačině kefír s banánem (ano, já v té karanténě jdu proti proudu a hubnu...). Děti koukají na film a muž odpočívá nebo někde něco kutí. Podle nás byste si teď mohli řídit hodinky. Na jednu stranu mě to děsí a na stranu druhou mi to vyhovuje. Člověk se pomalu začne bát jakéhokoliv vychýlení ze zajetých kolejí. Zítra nás čeká velký výlet - jedeme v rámci okresu - do Budějic k zubaři. Jsem z toho nervózní, tak daleko to zašlo...
 

Kdo jste sebral odvahu a pustil si film Lock down (já vím, že to téma je už ták strašně ohrané...), zajímalo by mě, jestli vás taky tak potěšil. Mě jo. Najednou člověk vidí, že lidi, kteří žijí v Londýně, tak daleko od nás, jsou z úplně jiné příjmové skupiny a mají úplně jiný život, prožívají to covidové vězení úplně stejně. Prožíváme všichni stejně, ať chceme nebo ne. Mě moc potěšilo, že v tom nejsem sama. Moc mě potěšilo vidět rozklad toho chlapa (protože pro chlapy je to podle mě těžší, potřebují dobývat, zažívat, dosahovat, mít úspěch, žít...) a to, jak se člověk přestane starat sám o sebe a začne třeba kouřit nebo pít alkohol nebo obojí nebo třeba cucat plané makovice ze zahrádky. Jak se vztahy rozleptávají zevnitř. A to tam neměli děti... A taky mě potěšilo, že film dopadl dobře. Mám ráda "hepouše", jak říkala moje nebohá předčasně zemřelá nebožka máma. 
Dneska jsme si vyšli s mužem na velkou procházku kolem vsi. Přiznám se, že nevím, jestli jsme opustili nebo neopustili katastr obce. Šli jsme do lesa, kolem rybníka a pak do kopce a vyšli jsme na hlavní silnici, po které jsme se vraceli. Míra mi v půli cesty řekl, že policajty vídá právě v té zatáčce, kde jsme měli vyjít z lesa. Statečně, ruku v ruce, jsme se vydali vstříc kontrole. A já navenek nedala nic znát, ale chca nechca jsem celou dobu řešila, co si počneme, až nás hlídka odchytí. Jak jim vysvětlíme, že jsme pravděpodobně překročili katastr naší vísky. To já umim, vytvářet různé scénáře s různě absurdními zápletkami a vyvrcholeními... Nakonec si představte, že tam nikdo nebyl! Ani u hájenky, nikde... Chytá mě vztek, co se to s námi stalo, že už ani výlet do lesa si nedokážeme užít. Celou dobu se člověk třese před něčím tak nesmyslným... Tohle zkrátka není doba pro poctivky a pravdomluvky. 
Volali jsme si se ségrou a zase jsme mudrovali. Je hodně smutná, já jsem taky hodně smutná. Nesmíme se vidět. Mám dvě ségry a nesmíme se vidět. A protože jsme poctivky a pravdomluvky, asi se ani neuvidíme. Pan B. v parlamentu říkal, že ani po těch slibovaných 3 týdnech se rozhodně rozvolňovat nebude. Žádné velké překvapení to teda fakt není, sliby chyby... Kolik těch "vydržte to 3 týdny a pak bude lépe" už jsme slyšeli?
No a jak jsme si tak povídali, došlo nám, že drtivá většina lidí chce poslouchat nařízení a doporučení. Jsme už takoví, máme to v krvi. Neradi jdeme proti proudu. Když se vloni na jaře všechno zavřelo, řekli jsme si, je to blbý, ale alespoň si odpočineme. Chvíli to vydržíme. Když jsme v létě nemohli k moři, řekli jsme si, je to blbý, ale v Čechách je taky krásně a hromadně jsme začali kupovat karavany a balit na výlety svačiny. Když se zavřelo na podzim, řekli jsme si, je to blbý, ale... Pořád jsme se na to snažili dívat z té lepší stránky a trpělivě dodržovali opatření. Jenže továrny jely dál a když vláda zjistila, že se nic nelepší, vždycky obvinila nás. Nedodržujete opatření, a proto nám umírají babičky. 

Doufám, že nás všechny taky čeká hepouš a konečně se probudíme do nového, lepšího dne. A že to bude už brzy. Fakt se snažím tuhle sklenici vidět zpola plnou...

Autor: Veronika Vojáčková | pátek 12.3.2021 0:05 | karma článku: 12,50 | přečteno: 313x
  • Další články autora

Veronika Vojáčková

Deník Antivakserky 3 - Jak vyrobit vlnu

Máme tu další šílenou vlnu. Dosluhující ministr zdravotnictví Vojtěch povídal, že máme co dělat s pandemií neočkovaných. Vrchnost kroutí hlavami a narůstající počty nemocných připisuje nezodpovědnosti a neposlušnosti

19.11.2021 v 10:28 | Karma: 25,85 | Přečteno: 740x | Diskuse| Společnost

Veronika Vojáčková

Deník z Če-chanu Den 71 - Tančíme s Márou (přídavek)

Sedíme na trávě, ve stínu pod stromy. Kousek od nás leží mrtvý holub. Kuba do něj zkouší píchat klackem, ale Bětka ho po chvíli okřikuje, ať má taky trochu úcty k mrtvému tvorovi. "To je jako kdybys dloubal do dědy."

11.5.2021 v 11:29 | Karma: 16,28 | Přečteno: 349x | Diskuse| Společnost

Veronika Vojáčková

Deník z Če-chanu Den 70 - Strach je král!

Konečně se udělalo teplo, vyrazili jsme na krásný nedělní výlet do přírody. Kamkoliv se teď, když je všechno ostatní zavřené a zakázané, vrtnete, potkáte davy lidí. Ale myslím, že nikomu nevadí. Najednou jsme rádi spolu.

10.5.2021 v 11:28 | Karma: 18,75 | Přečteno: 378x | Diskuse| Společnost

Veronika Vojáčková

Deník z Če-chanu Den 69 - Kosočtverec

Sedm žen, tenké i tlusté, mladé i těsně před důchodem, mámy i nemámy, každá odjinud, každá jiná a přesto nás tolik spojuje. Nikdy jsem si nemyslela, že si budu rozumět s holkama. A navíc tolika najednou.

9.5.2021 v 11:28 | Karma: 14,68 | Přečteno: 415x | Diskuse| Společnost

Veronika Vojáčková

Deník z Če-chanu Den 68 - Nemít zdraví? Vadí!

Mám dvě pošty, na který se fakt bojim chodit. Třeboňskou a Budějovickou. Jsou tam totiž děsně protivný báby. Posledně mi jedna odmítla poslat balíček s knihama, protože do něj dokázala strčit prst. To jako vážně?

8.5.2021 v 13:40 | Karma: 14,76 | Přečteno: 464x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život

31. května 2024  13:12,  aktualizováno  18:49

Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony

31. května 2024

Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...

Australský stát jmenoval tajemníka pro „pro změnu chování mužů“

1. června 2024  20:18

Guvernérka australského státu Viktoria Jacinta Allanová jmenovala poslance Tima Richardsona jako...

Papež se sešel s Čaputovou a matkami dívek, co zemřely při nehodě autobusu

1. června 2024  20:09

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se v sobotu setkala ve Vatikánu s papežem Františkem. Na...

Psa, který připomínal kostru, nalezli u chatky. Případů týrání zvířat přibývá

1. června 2024

Premium Počet brutálních případů týrání zvířat roste. Lidé z útulků říkají, že tak hrozné zacházení nikdy v...

Levné a vyrobené „na koleni“. Drogy dorazily i na Kubu, narkomafie zatím ne

1. června 2024

Premium Na Kubě, jak známo, hezky svítí sluníčko, často tam prší, takže tam dobře rostou rostliny, tedy i...

  • Počet článků 72
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 387x
Rozhodla jsem se 1. března začít psát deník z lockdownu. Po vzoru čínské spisovatelky Fang Fang, která podávala report z desetimilionového Wu-chanu, který byl začátkem velkého průšvihu víc jak před rokem.

My, Češi, byli na jaře „best in covid“, od podzimu jsme tím velkým průšvihem pro změnu my. Konečně nejsme malí a bezvýznamní! Nemůžu podat objektivní, sociologickou sondu, protože jsme s rodinou prakticky už rok zavření doma. V chaloupce na jihu Čech, kam jsme se před 15 lety přestěhovali z Prahy.

Můžu jen napsat, jak tuto bezesporu významnou dějinnou etapu prožívám já.

Úžasnými ilustracemi můj deník provází naše 13 letá dcera Zůza.

Seznam rubrik