Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Deník z Če-chanu Den 6 - Opět brzdíme

Dneska je sobota, fakt jsme měli náladu vyjet si s dětmi někam do přírody, na výlet. To se v posledních měsících ještě dalo... Teď už jsou výlety mimo obec zakázané. Nejeli jsme nikam, stejně byla děsná zima, že... 

Říkám si, že naše děti, až jednou vyjedou do města, budou dávat tramvajím cukr, jak se posměšně říkalo o buranech (rozuměj těch, co nebydlí v Praze), když jsem byla malá. 
Zkrátka, nebudou vědět, jak se mezi lidmi chovat. Protože už strašně dlouho vlastně mezi lidmi nebyly. Už dlouhé měsíce jsme měli dovolené jen výlety do přírody. S nikým se nepotkávat, s nikým nemluvit, s nikým se nesdružovat. Jestli jednou na něco lidstvo vymře, tak právě na toto. Na to osamocení... Člověk je tvor společenský, bez svého společenství nemůže dlouhodobě přežít. 
 

Pozoruju na sobě něco jako sociální fobii. Jsem už doma s dětmi v podstatě asi 14 let, jsem zvyklá být doma. Ale přeci jen mě občas pustili ven... S mužem jsme pořádali semináře a přednášky a jezdili po republice. Byli jsme mezi lidmi a měli jsme hodně zařizování. Nenudili jsme se. Zvládala jsem dělat hodně věcí najednou. A najednou nemusím nic. Jen škola, uvařit a být. Když mám pak zajet třeba na poštu, je to už dnes pro mě velká akce. Už nedokážu zvládnout hodně věcí najednou. Nic a nikam se mi nechce, všechno mě zatěžuje. Říkám si, jestli budeme schopní navázat tam, kde jsme skončili... Jestli to nezapomeneme. Protože myslím, že jo. 
Když se pak někde ocitnu mezi lidmi, neumím se s nimi bavit, jsem plná pochybností o sobě, najednou se neumím chovat. Řeším, co jsem řekla a neřekla, a co jsem říkat neměla. Není mi mezi lidmi dobře. Člověk ztrácí ten cvik, tu sebejistotu. Než pandemie začala, vrátila jsem se po letech ke kytaře. Podporována pár skalními fanoušky, kteří mě zaslechli hrát u ohně, jsem se odvážila postupně zpívat i pro 50 lidí na přednáškách mého muže. Stálo mě to hodně psychických sil, veřejné vystupování jsem si předtím nedokázala představit ani v nejdivočejších snech. Moje sebevědomí se budovalo krok po krůčku. Půjde ještě navázat, vrátí se to? Nebo je moje hraní pryč jednou pro vždy?
Míra dneska volal pár kamarádům, jak se mají. Všichni jsou na tom tak nějak podobně. Jsou osamělí a mají toho dost. Jedni kamarádi si stěžovali, že jejich dcery nemůžou hrát tolik milovaný tenis. Říkám si, jak jim to pak půjde... Jde udělat jen tak pauzu? Jak bude vypadat kondice nadějné tenistky, která byla zvyklá každý den trénovat a teď sedí u počítače a jde jen jednou denně na vycházku do lesíka? Dá se všechno v životě dohnat? Nevím... Naše Bětka hraje na příčnou flétnu. Dechové nástroje mají mezi ostatními velké specifikum. Já můžu chytit kytaru do ruky po roce, budou mě bolet prsty, ale zahraju. S flétnou je to jinak. Jak chvíli nehraješ, ztratíš nátisk a musíš se ho pak učit znova, od začátku. Do příčné flétny totiž normálně ani nefoukneš, to se musíš dlouze učit, aby to znělo a aby to znělo navíc tak, jak má.
Včera jsme poslouchali paní ministryni Maláčovou, její resort je práce a sociální věci. Povídala zajímavou myšlenku. Veškeré náklady pandemie prozatím nesly hlavně rodiny s dětmi, průmyslu se za ten rok pandemie ekonomicky více nedotkla. Když se teď začalo mluvit o omezení obřích podniků - o povinném testování - takzvaní "kapitáni" českého průmyslu se pěkně ozvali a začali prskat. Připadá mi, že tady se zavřeli doma zkrátka ti, kteří se dali doma zavřít snadno. Naše vláda moc dobře ví, koho si nechce naštvat - dělnickou třídu - protože to jsou lidé, kteří by dali svou nespokojenost pěkně najevo. Zatímco my jsme doma a trpělivě krachujeme. Co mě asi teď tíží nejvíc je to, že přišla doba, kdy se schválí jakékoliv opatření. Ať je sebevíc hloupé, nespravedlivé a nedomyšlené. A přesto se s tím nedá nic dělat. Bojím se, že jsme si nějak příliš rychle zvykli. Že jsme příliš poslušní...
Taky paní Maláčová povídala, že po pandemii bude muset někdo všechny ty náklady zaplatit. Mám takové neblahé tušení, že to budeme zase my. 
A abych nekončila pesimisticky - ministr zdravotnictví Blatný má i dobré zprávy - denní přírůstky nově nakažených prý dosáhly pomyslného stropu. Pandemie brzdí, drastická omezení pohybu zabírají. Po kolikáté už?

Autor: Veronika Vojáčková | pondělí 8.3.2021 22:50 | karma článku: 15,25 | přečteno: 451x
  • Další články autora

Veronika Vojáčková

Deník Antivakserky 3 - Jak vyrobit vlnu

Máme tu další šílenou vlnu. Dosluhující ministr zdravotnictví Vojtěch povídal, že máme co dělat s pandemií neočkovaných. Vrchnost kroutí hlavami a narůstající počty nemocných připisuje nezodpovědnosti a neposlušnosti

19.11.2021 v 10:28 | Karma: 25,85 | Přečteno: 740x | Diskuse| Společnost

Veronika Vojáčková

Deník z Če-chanu Den 71 - Tančíme s Márou (přídavek)

Sedíme na trávě, ve stínu pod stromy. Kousek od nás leží mrtvý holub. Kuba do něj zkouší píchat klackem, ale Bětka ho po chvíli okřikuje, ať má taky trochu úcty k mrtvému tvorovi. "To je jako kdybys dloubal do dědy."

11.5.2021 v 11:29 | Karma: 16,28 | Přečteno: 349x | Diskuse| Společnost

Veronika Vojáčková

Deník z Če-chanu Den 70 - Strach je král!

Konečně se udělalo teplo, vyrazili jsme na krásný nedělní výlet do přírody. Kamkoliv se teď, když je všechno ostatní zavřené a zakázané, vrtnete, potkáte davy lidí. Ale myslím, že nikomu nevadí. Najednou jsme rádi spolu.

10.5.2021 v 11:28 | Karma: 18,75 | Přečteno: 378x | Diskuse| Společnost

Veronika Vojáčková

Deník z Če-chanu Den 69 - Kosočtverec

Sedm žen, tenké i tlusté, mladé i těsně před důchodem, mámy i nemámy, každá odjinud, každá jiná a přesto nás tolik spojuje. Nikdy jsem si nemyslela, že si budu rozumět s holkama. A navíc tolika najednou.

9.5.2021 v 11:28 | Karma: 14,68 | Přečteno: 415x | Diskuse| Společnost

Veronika Vojáčková

Deník z Če-chanu Den 68 - Nemít zdraví? Vadí!

Mám dvě pošty, na který se fakt bojim chodit. Třeboňskou a Budějovickou. Jsou tam totiž děsně protivný báby. Posledně mi jedna odmítla poslat balíček s knihama, protože do něj dokázala strčit prst. To jako vážně?

8.5.2021 v 13:40 | Karma: 14,76 | Přečteno: 464x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

Sudetští Němci na sjezdu pochválili dialog s Čechy. Zahráli i českou hymnu

18. května 2024  12:35

V sobotu, na druhém dni sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), které zastupuje zájmy...

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Rakouské Zelené do eurovoleb povede mladá aktivistka. Je nezkušená a lže, zní

18. května 2024  11:55

Lídryně kandidátky rakouské vládní strany Zelení do Evropského parlamentu Lena Schillingová se od...

Nehoda kamionu na osm hodin zastavila provoz na D35 u Olomouce

18. května 2024  7:39,  aktualizováno  11:42

Kvůli nehodě kamionu byla dnes časně ráno uzavřena dálnice D35 u Olomouce-Nemilan ve směru na...

  • Počet článků 72
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 392x
Rozhodla jsem se 1. března začít psát deník z lockdownu. Po vzoru čínské spisovatelky Fang Fang, která podávala report z desetimilionového Wu-chanu, který byl začátkem velkého průšvihu víc jak před rokem.

My, Češi, byli na jaře „best in covid“, od podzimu jsme tím velkým průšvihem pro změnu my. Konečně nejsme malí a bezvýznamní! Nemůžu podat objektivní, sociologickou sondu, protože jsme s rodinou prakticky už rok zavření doma. V chaloupce na jihu Čech, kam jsme se před 15 lety přestěhovali z Prahy.

Můžu jen napsat, jak tuto bezesporu významnou dějinnou etapu prožívám já.

Úžasnými ilustracemi můj deník provází naše 13 letá dcera Zůza.

Seznam rubrik