Další den v ráji. Zahrádka okopána, kompost ke stromkům rozvezen a pak jsem ještě stihla kolo a večerní posezení u ohně. S kamarádkou jsme probrali naprosto všechno, řeč fakt nestála! Jedno téma mi připadá obzvlášť těžké.
A to je prekérní situace některých dětí v době, kdy nemůžou chodit do školy. Měla jsem drsnější dětství, rodiče byli raději v hospodě než doma, a tak si dovedu alespoň vzdáleně představit, jak to v některých rodinách může vypadat a jak moc může pro některé děti být těžké, když nemohou vypadnout ani na půl dne. Popovídat s kamarády, nebo prostě jen být mimo všechny ty starosti doma.
Kamarádka vyprávěla o holčičce, která vzletně řečeno, nemá dobré zázemí. V pololetí skončila jako neklasifikovaná, protože ji nikdo zjevně nevede k plnění školních povinností. To samozřejmě pro ní není ten největší problém, ale říkám si, jak to s podobnými holčičkami a kluky bude dál. Třídní učitelka její dcery jí říkala, že se teď fakt hodně ukazují rozdíly v rodinném zázemí jednotlivých žáků.
V jednom článku jsem četla, že odhadem 10,5 tisíce dětí se školám vůbec nepodařilo do vzdělávání zapojit, tolik dětí ze systému teď úplně vypadlo. Tolik dětí bude mít zhoršené podmínky v budoucnosti a u tolika dětí vlastně ani nevíme, co zažívají, nikdo je nemůže zkontrolovat, nikdo jim nemůže pomoci.
Autoři článku upozorňovali na to, že péče o vzdělání našich potomků je věcí státního zájmu, protože čím je člověk vzdělanější, tím více peněz odvádí do státního rozpočtu na daních. Dobrá strategie - motivovat stát, aby našel řešení tím, že z nás pak vytáhne víc peněz... Ale ano, je to logické - čím vyšší vzdělání, tím lepší práce, tím vyšší plat. Tato rovnice určitě neplatí absolutně, protože elektrikář dnes asi vydělává víc než manažer v bance, ale platí určitě v principu. Kopíruji: "Pokud žák dokončí střední školu bez maturity, odvede za svůj život do veřejných rozpočtů zhruba o 2,3 milionu korun více než člověk se základní školou. V případě, že získá i maturitu, naroste tato částka průměrně ještě o dalších 500 tisíc korun." Šmarjá, my vysokoškoláci pro stát musíme být hotovej zlatej důl!
Ale škola možná už opravdu volá - 12. dubna by se měly vrátit předškolní děti do školek a žáci 1. stupně do škol s tím, že dvakrát týdně absolvují antigenní test (nebo jednou týdně do mozku šťourací PCR test) a budou nosit lékařské roušky. Ale už teď je jasné, že to nepůjde v celé republice, 10 - 20 okresů z celkových 76 vysoce pravděpodobně nesplní přísná kritéria nízkého výskytu nákazy.
Chudáci učitelé musí mít respirátory. Učitelé a učitelky jsou spolu s dalšími profesemi rytíři a rytířkami, v první linii statečně vzdorují vrtkavému a nebezpečnému viru s respirátory na obličejích. Mám kamarádku učitelku v mateřské školce. Děti a svou práci miluje, ale říkala, jak se jí ulevilo, když školky 1. března nakonec zavřeli, že jí stačil jeden pracovní den v čerstvě povinném respirátoru. Povídala, jak se zavřela na záchodě, aby jí děti neviděly a bulela tam, že to nedá.
Tak uvidíme, jestli dá nebo nedá.
Covidu zmar, zmar, zmar!
P. S. Chtěla bych touto cestou ještě poděkovat za netradiční bojovku společnosti Balíkovna, která mi měla doručit balíček s látkami do 6 km vzdáleného města. Nějak vyhodnotili, že v prodejně drogerie na něj není dost místa (!!!) a nelenili a zavezli ho do Budějic, přesně 30 km daleko na jakési Depo. Děkuji pěkně, ale takové doručení si už raději nikdy v životě neobjednám.
