Bolestivé měsíčky, sbohem!

Musím se prˇiznat, že menstruaci jsem nikdy nemeˇla ráda. Už jen to slovo mi prˇipadá neˇjaké podivné, jakoby nevyslovitelné... V našich dívcˇích kruzích se rˇíkalo prosteˇ "krámy". To nezní už tak vznešeneˇ, že?

Živeˇ si vybavuji, když jsem „to“ dostala poprvé. Prˇišla jsem domu°, zavrˇela se na záchodeˇ a zkoumala brožurku, kterou jsme ve škole my deˇvcˇata dostala jako reklamní dar od spolecˇnosti vyrábeˇjící tampóny. Tam jsem získala veškeré informace.
Vecˇer prˇišla mamka z práce a poucˇila meˇ velmi „vycˇerpávajícím“ zpu°sobem: "Musíš se každý vecˇer umýt a tady máš vložky." Byla jsem ráda, že už nemusíme používat neˇkolik vrstev vaty zabalené v sítˇce jako naše mámy a babicˇky. Já si už užívala tenké lepící vložky s krˇidélky.
O trapné situace samozrˇejmeˇ nebyla nouze - Jak utajit o prˇestávce, že nesu vložku na záchod? Jak zakrýt krvavý flek na kalhotách svetrem kolem pasu? Do toho snášet pohrdání spolužáku°: „Já fakt nechápu, jak vy holky vu°bec mu°žete každej meˇsíc krvácet...“ A to nebylo všechno - první den pro meˇ byl vždy velkým utrpením. Všechny plány šly stranou. Zalezlá pod nejteplejší dekou, s termofórkem na brˇiše a schoulená do klubícˇka jsem cˇekala, až mi zabere ru°žový prášek na bolest.
V devatenácti letech jsem poznala svého muže a ten meˇ diskrétneˇ poucˇil, že mu vložky zapáchají, že je cítí i na dálku. Atˇ používám tampóny. A tak jsem poslechla. A prˇišlo mi to zase o mnoho lepší, pohodlneˇjší. Ale porˇád to nebylo žádné velké blaho. Tampóny neˇkdy protekly, musela jsem na neˇ porˇád myslet. Kdy vymeˇnit, kdy koupit. Ale co se dá deˇlat?
A pak prˇišla teˇhotenství a porody. Úžasný cˇas bez krvácení, bez menstruace. Porody s obrovskou bolestí i úplneˇ bez ní. A mezitím jsem objevila menstruacˇní pohárek - pomu°cku, která posunula mu°j menstruacˇní komfort zase o neˇco dál. Mám jeden a v okamžiku kdy „to“ prˇijde, ho jen vyvarˇím a vylévám podle potrˇeby. Myslela jsem, že už nic lepšího nemu°že ani být.
Teˇch neˇkolik let materˇství meˇ naucˇilo mnohému. Když se uvolním, jsem klidná a vyrovnaná s tím, že na sveˇt práveˇ prˇichází mé díteˇ, nemusím trpeˇt. Jestli je naše pravidelné krvácení vlastneˇ takovým malým porodem, tak procˇ bych meˇla trpeˇt, když menstruuji?

Tahle útlá knížecˇka meˇ nadchla. I když mám radeˇji porˇádneˇ tlusté knihy. Cˇtu rychle a ráda se nechám prˇesveˇdcˇovat ru°znými prˇíbeˇhy, du°kazy a tím, jak to kde ve sveˇteˇ chodí. To tady vu°bec nenajdete. Cˇeká vás úplneˇ jednoduchý prˇíbeˇh a jemné povzbuzení - zkus to sama na sobeˇ, pustˇ se do toho. Ženské teˇlo je totiž dokonalý, jemneˇ vyladeˇný nástroj. Prˇišel cˇas se ho naucˇit používat.

 

Tento text vznikl jako předmluva ke knize Bolestivé měsíčky, sbohem!, jejíž český překlad jsem nedávno vydala. Více informací o ní najdete na www.mojemesicky.cz.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Veronika Vojáčková | neděle 26.7.2015 9:56 | karma článku: 13,76 | přečteno: 1964x
  • Další články autora

Veronika Vojáčková

O dlouhém čase

27.6.2017 v 8:45 | Karma: 19,43

Veronika Vojáčková

Jsem šarlatánka!

6.2.2017 v 10:32 | Karma: 29,58

Veronika Vojáčková

Bezmoc naší civilizace

30.6.2016 v 11:50 | Karma: 22,80

Veronika Vojáčková

Kdo je tady terorista?

15.11.2015 v 8:15 | Karma: 27,37