Jedu si takhle v pátek domů z práce. Počasíčko krásně jarní, nálada suprová...do té doby, než na mě zpoza rohu zamával policista červenou plácačkou. V tu chvíli mě napadlo jediné. Darmožrouti mají zase akci.
Jezdím autem denně. Do práce. Už řadu let. Dvacet let bez nehody a bez přestupku. V tomto ohledu jsem na sebe dokonce i pyšná.
Policie mě zastavila - no na prstech jedné ruky by se to dalo spočítat. Vždycky byli docela milí, zkontrolovali maximálně doklady a bylo to.
Tentokráte ne. A pak to přišlo. Tak si paní dýchneme...Cože? Vypadám snad, že jsem ožralá? Přišlo mi to v tu chvíli dokonce i trochu vtipné. Tak jsem si otráveně dýchla. Chytit ožralou ženskou v kostýmku a slušném autě, to by pro ně musel být úlovek dne. A to jsem jim naštěstí nedopřála.
Ale oč mi jde. Trochu jsem pátrala po tom, proč otravují každého řidiče, kterého zastaví, dýcháním. Trochu mi to totiž zavání buzerací. Každý, kdo je kontrolován, je totiž primárně podezřelým z toho, že je pod vlivem. Takže vlastně jsme tak trochu policejní stát, ne?
Legislativa dokonce říká, že kdo se odmítne podrobit orientační dechové zkoušce, dopouští se přestupku, jehož základní sazba činí 25 tis. Kč, ve spojení s odebráním řidičského oprávnění min. na jeden rok (omlouvám se za případnou nepřesnost). O hrozbě odebrání bodů se radši ani nebavím.
Povinnost provést orientační dechovou zkoušku ukládá policistům dokonce závazný metodický pokyn.
K tomuto tématu, jsem už v klídečku a v přátelské atmosféře hovořila s jedním známým, který jezdí velmi často po evropských zemích, je to řidič profík. A ten mi řekl jednu vcelku zajímavou věc.
Policie ho zastavila mnohokrát, v zahraničí. A vždy požadovala předložit doklady od vozidla, eventuálně knihu jízd a případně ukázat zavazadlový prostor. Ale nikdy, za 20 let, nebyl vyzván k tomu, aby dýchal. Jedná se o Rakousko, Německo, Švýcarsko, Itálii a Švédsko.
Přesto, že je mi známo, že Češi občas jsou vyhmátnuti s alkoholem za volantem, odmítám přijmout tezi, že právě proto budeme všichni povinně dýchat. Staví nás to totiž do role občanů, kteří jsou dokonce s posvěcením státu primárně podezřelí z opilosti. Všichni, bez výjimek. A to se mi hrubě nelíbí. Že aniž jste se čehokoli dopustil, jste sprostý podezřelý.
Je mi jasné, že teď se na mě sesypou čtenáři s tím, že dýchání je ok a naprosto v pořádku. Že kdo jezdí střízlivý, nemá se čeho bát.
Já to ale vidím i z trochu jiného úhlu pohledu. Jezdím totiž docela dost, a to i v problémových úsecích. Stává se v nich hodně nehod, ošklivých, mnohdy smrtelných. Na spoustě těchto úseků platí snížení rychlosti, třeba až na 50tku mimo obec. A věřte nevěřte, dopravní policii tam opravdu nevidím. Řidiči, jedoucí kolem mě jak blázni, si problémovými úseky krosí zvesela dál, nějaká pravidla se jich naprosto netýkají. A podle mého názoru - tam by měla dopravní policie stát a sjednávat pořádek.
Místo toho jednou za čas vyjedou do nějaké vesničky, tam se postaví na autobusovou zastávku, stopují slušné lidi a dávají jim dýchnout.
Možná bychom se měli celkově zamyslet nad tím, proč tu dopravní policii ze svých daní platíme. Proč v Česku vykonávají odlišné činnosti než vykonávají v zahraničí. Proč je pro stát tak moc důležité šikanovat slušné lidi, namísto aby zabezpečil veřejný pořádek tam, kde je to potřeba?
