Bylo to hezký... Ano, moc hezký. Ale jako všechno v životě, i tato kapitola mého života musela jednou skončit. Jen škoda, že skončila tak brzy. Ale zpátky na začátek...
"Hele, neber nám ho," uslyšela jsem za zády. Otočím se a střetnu se s pohledem dalšího hezouna. Zřejmě JEHO kamarád.
"To je náš kluk, nech nám ho", znovu se směje vysoký, tmavovlasý kluk.
"Však já vám ho neberu, jen si ho nechte," snažím se bránit, ale to už se k nim přidává třetí do party, menší, opálenej kluk.
Rozesmátá trojka se mi líbí, působí bezstarostně, sympaticky. Chvilku se ještě kočkujeme v podobném stylu, nicméně za chvilku to ty dva kumpány přestane bavit a odchází na "lov" divokých koček. Koukám za těmi dvěma a najednou mi dojdou slova. Moje "chodíš sem často?" zní ohraně a nudně, ale abych udržela JEHO zájem, musela jsem něco říct. Cokoli... Protože jsem nechtěla, aby odešel. Od prvního okamžiku mi byl neskutečně blízký. Snad moje intuice mi napovídala, abych se snažila ho nenechat odejít. A on evidentně odejít nechtěl... Představili jsme se navzájem celým jmény, abychom se našli na facebooku. A on mě opravdu našel... Hned ráno po probuzení mě na mém profilu čekala žádost o přátelství. Neváhala jsem ani vteřinu...
"Ahoj ;) píše mi okamžitě po potvrzení žádosti.
"Ahoj :)" zdravím obratem.
"Tak ty jsi na mě nezapomněl, byť jsi vypadal, že nebudeš schopný si ráno vzpomenout na moje jméno?al, že nebudeš schopný si ráno vzpomenout na moje jméno?"
"Ne, nezapomněl, já na takový věci nezapomínám :-)"-
"To mě těší ;-) Jak ti je?"
"Dobře, já zase tak opilej nebyl, jen si nemysli =P"
"Nevypadal jsi zrovna střízlivě :-P"
"Jen nepovídej, nemůžeš si to pamatovat líp než já :-P"
"Ale pamatuju, já byla totiž střízlivá, na rozdíl od někoho :o)))"
"Jen se nedělej, stejně jsi určitě pila, jen to umíš dobře skrývat :-P"
"To není pravda, já jsem celoživotní abstinent :-P Vlastně nepiju, nekouřím a nenadávám. Jsem slušná holka :-P"
"No tak tohle ti neuvěřím, kecko =)"
"Proč ne? Nevypadám snad na to?"
"Ale to ano, ale neříkej, že jsi nikdy nekouřila?"
"Nech mě přemýšlet, zkusím si vzpomenout… Ne, nekouřila, vážně ne :-)"
"V tom případě klobouk dolů =)"
V takovém a podobném duchu jsme se bavili několik hodin a pořád jsme si měli co říct. Stejně jako jsme se spolu naučili mlčet. Smát se... Být spolu zamyšlení. Občas smutní...
