Nikdy jsem neoplývala extra dávkou sebevědomí a ve skrytu duše jsem z toho byla hodně utrápená. Když člověka nikdo nechválí, když člověk v ničem moc nevyniká, když ho lidé přehlíží, jak by mohl nějaké sebevědomí vlastnit? Existuje recept, jak zvýšit sebevědomí? Jistě, rad a tipů jsou miliony, stačí do vyhledávače zadat to správně slovo a pak už jen pozorně číst. Jenomže co z takových mouder, když si člověk neumí připustit tahle doporučení skutečně k srdci?
Nejlepší je nechat věci plynout a nic nechtít na sílu. Protože když člověk cokoli láme přes koleno, dosáhne tím jen opačného efektu. Nelze si přečíst určité rady, lusknout prsty, říct čáry, máry, fuk a najednou jsou z nás bytosti oplývající obrovským sebevědomím. Změna z nesmělého, nemluvného člověka musí přicházet postupně, pomalu. Člověk musí ujít velký kus cesty, aby začal tvrdit, že má zdravé sebevědomí. A s tou změnou souvisí samozřejmě také duchovní růst. Občas se v našem životě musí odehrát něco opravdu přelomového, aby si člověk uvědomil, co je a co není důležité. Tak třeba narození dětí... Nikdo to nevysvětlí lépe než žena, která se stane mámou. Najednou, ze dne na den, přestane řešit hlouposti týkající se oblečení, váhy, neoholených nohou apod., a začne řešit naprosto jiné věci. Praktické věci jako přebalování, kojení, uklidňování. Ale hlavně - hlava je najednou plná podstatných věcí. Jak vychovat s mého dítěte skvělého člověka? Jak ho uchránit před zlem dnešního světa? Taková žena - maminka - najednou sama poroste. Duchovně poroste... Začne se zabývat tím, jak udělat lepšího člověka ze sebe, aby tohle potom mohla předat svým dětem. A každá, naprosto každá žena chce svým dětem předat jen to nejlepší. Proto se snaží ona sama změnit. Stejně tak já... Čtu... Hodně čtu... Knihy, zaměřující se na duchovní růst, knihy, které učí dělit podstatné od nepodstatného. Knihy, které zanechávají stopu... Je jich tolik... Co třeba Kdo bude plakat, až tady nebudeš od Robin S. Sharma? Nebo Mnich, který prodal své Ferrari od stejného autora? Znáte tyhle nebo podobné knihy?
A taky se učím od svých dětí. Od těch čistých dušiček, které jsou tak bezelstné, tak... Jednoduše čisté... Ne, není třeba, abych učila já je. Je třeba, aby děti učily mě. Nás... Jak se k sobě chovat, jak mezi sebou mluvit... Jak dávat a jak brát. Jak duchovně růst a vyvíjet se...
Chci být ta nejlepší... Kvůli nim... Pro ně...
