Přestaňme konečně lhát sami sobě

No tak, nechte toho už. Nedaří se vám. Jste v koncích. Máte deprese, máte krize, máte černé myšlenky. Nic vás nebaví, nemáte chuť cokoli dělat, nehodláte pokračovat. 

Všechno je vlastně k ničemu, nevidíte smysl, cíl, v podstatě ani start, účel, důvody... Stačí - takhle to opravdu stačí! Máte těžké období a právě v něm nastává chvíle někoho obvinit. Nedaří se mi, za to může on/ona. Nemůžu, jsem se silami v koncích, může za to on/ona, protože ze mě saje energii. Nemůžu vydělat žádné peníze, protože... Nikdo mě nemá rád, protože... Nač sáhnu, to se nepovede, protože... Dosaďte si konce těchto vět sami. Určitě jsou vám takovéto fráze povědomé. Každý si to někdy prožil. A v tuto chvíli se začne hledat viník.

Kdo za to může? Kdo tohle zavinil? Já určitě ne. Já jsem přece nic neprovedl. Nikomu jsem nic neprovedl. Svěřím vám jedno tajemství - můžete si za životní situaci, která se vám zrovna nelíbí, pouze a jen vy sami. Jste zodpovědní za svůj život, máte ho jen vy ve svých rukou. Vy děláte rozhodnutí, tudíž jste za ně taky zodpovědní. Ne ON, ne ONA. Jde jen o vaši maličkost. Tak už přestaňte lhát sami sobě. Přiznejte si to. Kde jste udělali chybu? Kdy to začalo? Seberte všechnu odvahu, která ve vás je, a přestaňte s tou velikou lží. Nikdo jiný za vás nežije, nikdo jiný nemůže za to, co prožíváte. 

Zkuste si přiznat všechno to zlo. Položte si otázky a hledejte odpovědi. Nerozhlížejte se po ostatních, nehledejte jinou zodpovědnou osobu. Jste jí vy sami. Smiřte se s tím. Jakmile totiž přestanete žít ve lži, uleví se vám. Uvědomíte si své slabiny, ale na světlo se vynoří i ty silné stránky vaší osobnosti. A pak s tímhle začněte pracovat. Vydejte se na cestu, udělejte první krok. Protože jakmile zvládnete ten první, máte skoro vyhráno. První krok totiž znamená, že berete život do svých rukou a začínáte být zodpovědní sami za sebe. Jen už, proboha, žádné lži. Nemáte to zapotřebí. Každý z nás je dost silný na to si to přiznat. Tak to udělejte. Pak se přijdou veliké změny. Věřte mi.